Temelín oslavil patnáct let provozu, nadále zavádí další bezpečnostní opatření

„Je to věk, kdy u nás lidé obyčejně dostávají občanku, my ale žádnou občanku nedostaneme, už bychom měli být dostatečně dospělí. Jsem na elektrárně už asi 21 let, dobře si pamatuji finále dostavby, spouštění obou bloků. Uvést elektrárnu do provozu vyžadovalo obrovské nadšení velkého množství lidí a jsem rád, že se s těmi lidmi dodnes potkávám. Nadšení z nich nevyprchalo,“ řekl Zronek.

Jaderná elektrárna Temelín má za sebou provedení zátěžových testů, které nařídila Evropská komise na všech elektrárnách v Evropské unii v reakci na havárii v japonské Fukušimě. „Podařil se nám obrovský kus práce, který možná není na první pohled vidět, ale ve srovnání s okolním světem je naše rychlost a realizace obdivuhodná,“ přidal ředitel během setkání s novináři.

Podle Zronka bylo nejprve potřeba poučit se z události, která se v Japonsku stala. Následně se vytvořil program, který měl hlavu a patu. V Temelíně to přineslo změnu filozofie v přístupu k bezpečnosti. „Už neřešíme pravděpodobnost toho, co může nastat, ale řešíme to, co s tím budeme dělat. Výrazně jsme posílili preventivní schopnost elektrárny zabránit ztrátám klíčových funkcí.“ Výsledky testů potvrdily, že je Temelín odolný proti extrémním přírodním vlivům, přesto však došlo na více než čtyři desítky nových opatření.

„Letos jsme dokončili instalaci zařízení na spalování vodíku v kontejnmentu, tedy ochranné budově kolem reaktoru. Máme tak hotovy všechny plánované technologické modifikace. Do konce roku doděláme dokumentaci pro zásahy s využitím nových zařízení a prostředků včetně navazující přípravy personálu. Tím uzavřeme základní balík opatření ze zátěžových testů,“ upřesňuje Bohdan Zronek. Jednotlivá opatření stála dohromady kolem 750 milionů korun.

Za tři roky bezpečnostních opatření odborníci v Temelíně rovněž rozšířili způsoby chlazení reaktoru, přidali nezávislé zdroje výroby elektřiny pro klíčové bezpečnostní systémy, v případě kolapsu pevné a mobilní sítě mohou zaměstnanci elektrárny komunikovat s okolím satelitními telefony a došlo i na zlepšení vybavení vlastní hasičské jednotky.

Mezi hlavní priority následujících týdnů a měsíců je uzavření dlouhodobých smluv s dodavateli údržby. „Snahou je co nejvíce využít kapacity ČEZu a jeho dceřiných společností tak, abychom nebyli závislí na vnějším prostředí. Chceme si budovat vlastní know-how uvnitř firmy a to si držet,“ doplnil Zronek.

Zatím asi nelze uvažovat o tom, že by došlo na dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Více podle Zronka dává smysl lokalita Dukovany. „Nicméně ta otázka ještě není zcela uzavřená, dneska je to hodně o podmínkách technicko-ekonomicko-politických. V souladu se Státní energetickou koncepcí uděláme některé kroky tak, abychom z pohledu legislativy připravili obě lokality na možnou dostavbu a bude otázkou dalšího rozhodování, v jaké lokalitě a za jakých podmínek se bude, nebo nebude stavět.“

S postupem času se uklidnily i vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem. „Rakousko si zvyklo, že je Temelín v provozu, ta diskuse už není tak vyhrocená, ale jsou období, kdy je více vášnivá a kdy je zase klidnější. Diskuse je mnohem reálnější a s nohama na zemi,“ uzavřel ředitel Jaderné elektrárny Temelín Bohdan Zronek.