Budějce mají dostatečné zdroje vody, kvalita se zlepší

V roce 2002 odolnost vodárenské soustavy prověřily katastrofální povodně. Jihočeský vodárenský svaz (JVS), který je vlastníkem a provozovatelem vodárenské soustavy, hodlá dál investovat do zlepšování kvality vody. Plánuje doplnit technologie v úpravně za zhruba 320 milionů korun.

Stavba by měla začít na jaře 2014, JVS má na ni slíbenou dotaci přes 200 milionů korun. Technologie zlepší chuťové i další vlastnosti vody.

Římov s úpravnou Plav zásobuje vodou nejen České Budějovice, ale i další jihočeské okresy, celkem 380 tisíc obyvatel. „Kapacita zdroje je až 1400 litrů za sekundu, dnes se využívá zhruba 600 litrů,“ uvedl náměstek ředitele JVS Vladimír Fürth.

Město má navíc záložní zdroj, a to vrty podzemní vody a úpravnu Hrdějovice. Tento zdroj je majetkem města. Úpravna je v souběžném provozu s úpravnou Plav, kapacita v běžném provozu je 50 litrů za vteřinu, v případě potřeby až 80 litrů. Úpravna zásobuje zhruba čtvrtinu obyvatel Českých Budějovic. Dalším záložním zdrojem jsou dva městské vrty v Nové Vsi.

Do zásobování pitnou vodou investuje JVS ročně zhruba 80 milionů korun. Předmětem investic jsou zejména rekonstrukce objektů na vodárenské soustavě, tedy potrubí, vodojemů, čerpacích stanic a úpravny vody.

Výstavba vodárenské nádrže Římov byla zahájena v lednu 1974, její napouštění začalo o čtyři roky později. Z hlediska objemu a odebíraného množství vody je to největší vodárenská nádrž v jižních Čechách. Výška hráze nad terénem je 48 metrů, v koruně je hráz dlouhá 290 metrů.

Pro převádění povodňových průtoků slouží hrazený přeliv umístěný při levém břehu. Celkový objem nádrže je 34 milionů metrů krychlových vody. Délka vzdutí v nádrži je 13 kilometrů a přehrada má rozlohu 211 hektarů.

Nádrž Římov je hlavním zdrojem pro zásobování jižních Čech pitnou vodou a její ochrana je zabezpečena zásadami hygienické ochrany a hospodaření v ochranných pásmech nádrže. V největších obcích v povodí nádrže byly vybudovány čistírny odpadních vod.

Zejména velešínská radnice, na jejímž katastrálním území leží převážná část přehrady, řadu let usiluje o to, aby alespoň některé lokality vzdálené od hráze bylo možné využít ke koupání. Zatím neuspěla. Na přehradu nesmí ani rybáři.

Zdroj: ČTK