Kam čert nemůže, nastrčí ženskou. A když to neudělá čert, udělá to Evropská unie. Podle dobře informovaných zdrojů z kuloárů byla mezi oběma subjekty uzavřena dohoda o bilaterální spolupráci a vzájemné podpoře.
Relevanci dosud nepotvrzené informace dokazuje i skutečnost, že v polovině listopadu eurokomisařka Viviane Redingová z Lucemburska oznámila rozhodnutí EU zavést v členských zemích povinnou 30procentní kvótu na zastoupení žen ve vrcholovém managementu podniků.
Oznámení záměru vyvolalo rozsáhlé diskuze o potřebnosti-nepotřebnosti genderové kvóty. Většina názorů v genderově vyrovnaném poměru - tedy názorů mužů i názorů žen - hodnotila záměr EU jako nesmyslný a nic neřešící. Hodnocení podpořily a prokázaly i různé průzkumy.
Budějcká Drbna jako správná ženská nezůstala stranou a rozhodla se podívat na ´genderový zoubek´ významným budějckým firmám. Zajímalo ji nejen, jaký názor zástupci vedení firem mají na samotný záměr Evropské unie, ale také jaké je zastoupení žen v managementu a především - jaké podmínky pro výkon práce na vyšších pozicích v managementu ženy mají.
Z oslovených budějckých společností některé svůj postoj ke kvótám EU vyjádřily výstižně - mlčením. Národní podnik Budějovický Budvar na otázky Budějcké Drbny reagoval stručně: „Podle našeho názoru by o obsazení řídících funkcí měly rozhodovat především kvalifikační předpoklady a odborné schopnosti, nikoliv pohlaví. Podotýkám, že v našem podniku pracuje již dnes na vedoucích pozicích řada žen,“ uvedl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec.
Obsáhlejší vyjádření poskytly dvě akciové společnosti. Za Teplárnu České Budějovice odpovídal místopředseda představenstva Mgr. Martin Žahourek, názory společnosti Madeta Budějcké Drbně sdělil Ing. Pavel Buryánek, vedoucí personálního oddělení.
Kolik žen je v současné době (listopad 2012) zastoupeno ve vedení - představenstvu, top managementu - vaší firmy?
Teplárna: „V tříčlenném představenstvu naší společnosti nemáme v současné době žádné ženy, v dozorčí radě jsou z dvanácti členů ženy dvě. Na pozicích vedoucích úseků a oddělení figurují také dvě ženy. Teplárna České Budějovice, a. s. je z podstaty věci především vysoce specializovanou firmou v oblasti energetiky, a tudíž s jasným technickým zaměřením. Na druhou stranu je pravda, že žen s absolvovaným technickým vzděláním tohoto směru na trhu práce příliš není.“
Madeta: „Přímo v představenstvu ženy zastoupeny nejsou, dva ze tří postů v dozorčí radě ale ženy zastávají. Co se týče top managementu, tak na ředitelských pozicích ženy nefigurují. Naopak ve středním managementu, to znamená na pozicích vedoucích provozoven a oddělení, je zastoupení žen srovnatelné s počtem mužů, dokonce je jejich počet o něco vyšší.“
Pokud by byla směrnice přijata, považujete možnost jejího splnění za reálnou?
Teplárna: „Pokud bude směrnice v naší firmě zavedena a bude nutno naplnit kvóty, bude záležet především na zájmu žen, zda-li se do výběrového řízení přihlásí. Když budou splňovat všechny podmínky pro přijetí na danou pozici - mít dostatečné vzdělání a praxi v oboru, nevidíme problém, proč dělat rozdíl mezi mužem a ženou. V současné době máme ženy na vedoucích úrovních, jedná se ale spíše o netechnické úseky.“
Madeta: „Směrnici jako takovou považujeme za hloupost. Zaměstnavatel by měl mít vždy právo rozhodnout, jakou osobou volné místo obsadí, a to bez ohledu na pohlaví, rasu nebo státní příslušnost.“
Považovali byste vyšší počet žen ve vedení firmy za přínosný?
Teplárna: „Obecně, s ohledem na rozdílný pohled ženy a muže na řešení problémů a na rozdílný přístup k práci, by bylo jistě přínosem, kdyby se tyto dva pohledy a přístupy měly možnost ve vedení společnosti protnout. Ale nabízí se otázka, zda tato směrnice ženám usnadní jejich profesní život. Může se stát, že jejich kolegové pak na ně budou pohlížet díky směrnici jako na ´dosazené z povinnosti´, které by se jinak samy nebyly schopné prosadit. Kvóty by pak ve výsledku hovořily spíše v neprospěch práce žen. Umělé zavádění kvót jako jednotný model pro všechny je pro podnikovou praxi neuchopitelný a může být v konečném důsledku kontraproduktivní. Nezáleží na pohlaví, jsou důležité výsledky práce. Ať je to muž či žena, musí především zvládat nároky kladené na jejich pracovní pozici, potom je jejich práce pro firmu přínosem.“
Madeta: „Vyšší počet schopných a kvalifikovaných žen ve vedení by měl dozajista pozitivní vliv na celkové fungování společnosti. Na druhou stranu striktně nastavené limity a z toho vyplývající pozitivní diskriminaci vidíme jako potenciální komplikaci pro naše podnikání.“
Má vaše firma systémový program podmínek pro podporu práce žen v managementu - tzn. možnost zkrácených úvazků, možnost práce z domova, firemní školka a tak dále?
Teplárna: „Pokud by tato situace u nás nastala, tak by se naše firma přizpůsobila a vedení společnosti by se nebránilo řešit vzniklou situaci.“
Madeta: „Zmiňovaný systémový program společnost Madeta zpracovaný nemá. Ke každému zaměstnanci nebo zaměstnankyni se snažíme přistupovat individuálně a řešit jejich situaci podle dostupných možností. Samozřejmě se nebráníme kráceným úvazkům ani práci z domova, pokud to charakter a náplň práce dovoluje. Všem zaměstnancům se snažíme vyjít maximálně vstříc. Firemní školku naše společnost neprovozuje, ale považujeme ji za dobrou příležitost, jak zlepšit možnosti a urychlit možný návrat našich zaměstnanců z rodičovské dovolené.“
Budějcká Drbna samozřejmě ocenila stanoviska, která jí firmy poskytly. Jediné, čeho lituje, je skutečnost, že se na názor k evropsko-unijním kvótám nemůže zeptat autorů následujících výroků:
Co dodat na závěr? Budějcká Drbna určitě nebude vymýšlet žádná moudra. Raději dá pomyslné slovo tomu, kdo nejen její názor vyjádřil velmi výstižně - Frank Patrick Herbert.
„Přijatelnost hodnot závisí vždy na jejich úspěchu. Každý, kdo se snaží dosáhnout falešné vyváženosti, destabilizuje společnost. Rozsudky musejí být váženy jen z toho hlediska, jaký mají význam pro udržení spořádané společnosti. Nesčetné dávné civilizace ztroskotaly právě na útesech spravedlnosti pro všechny. Taková pošetilost ničí přirozenou hierarchii, která je mnohem důležitější. Každý jedinec nabývá na významu jen ve vztahu k celé společnosti. Když společnost nebude uspořádána v logických krocích, nikdo v ní nemůže najít své místo - ani ten nejnižší, ani ten nejvyšší.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
