Sobota 31. 5. 2025 | Svátek má Kamila
Zhruba dvě pětiny studentů, kteří nastoupí na vysoké školy, studium nedokončí. Většina z nich školu opustí v prvním ročníku bakalářského programu. Vysoká studijní neúspěšnost podle oslovených zástupců vysokých škol souvisí zejména s tím, že se část absolventů středních škol neumí přizpůsobit vysokoškolskému typu studia. Řada lidí se podle nich také zpočátku zapíše na více oborů, protože přesně neví, pro jaký se rozhodnout. Za posledních deset let se studijní neúspěšnost zásadně nezměnila.
Nejčastěji posluchači končí studium neúspěšně v prvním ročníku bakalářského studia, ve vyšších ročnících se pak neúspěšnost snižuje, shodli se zástupci oslovených vysokých škol. V celorepublikovém průměru podle nich studium absolvuje kolem 60 procent lidí, kteří se na školu zapíšou.
Obecně platí, že malé a vysoce výběrové studijní programy mají studijní neúspěšnost nižší, než velké studijní programy, kam se dostane hodně uchazečů. Humanitní a umělecké obory dostuduje větší počet posluchačů než fakulty zaměřené přírodovědně nebo technicky, kde bývají pro některé studenty obtížné hlavně teoretické základy matematiky, statistiky, fyziky, chemie či botaniky.
Nejmenší problém s neúspěšností mají podle zástupců škol lékařské či právnické fakulty. Ačkoli je studium na nich náročné, má jasné profesní zaměření, takže podle nich přitahuje motivované uchazeče, kteří navíc musí absolvovat nesnadné přijímací zkoušky.
Důvody neúspěšného ukončení studia jsou podle mluvčích různé. Patří mezi ně obtížnost studia a nejasné představy o jeho zaměření.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
