Střední škola Jeronýmova České Budějovice slaví výročí. Úspěchy slavíme každý rok, říká ředitelka

Škola letos slaví významné výročí. Za jakých okolností vznikla? Co vedlo k jejímu založení?
Alena: Myšlenku založit soukromou školu měl manžel, dlouhé roky pracoval v odborném školství a chtěl to změnit a dělat jinak. Ten také první roky existence školy vše řídil a zařizoval, vymýšlel nové obory a další změny. Souviselo to také s velkou populační vlnou, která tady byla. Nestátní školství, soukromé a církevní školy zvedaly kapacity oborů, aby se některé děti vůbec dostaly na střední školu. Mezi nimi byly i děti, které neuspěly u přijímacích zkoušek na státní školu nebo to byli průšviháři. Paradoxně se často jednalo o velmi nadané jedince, šlo to lépe, než jsme předpokládali. Dnes bychom na to našli i anamnézu, ADHD, porucha učení, dyslexie, dysgrafie, tehdy se to moc neřešilo, my jsme se s nimi snažili pracovat individuálně.

Sídlila škola na stejném místě, kde se nachází nyní?
Václav: Ne to určitě ne. Začínali jsme s výukou v pronajatých prostorách v SOU strojírenském v Okružní ulici. Ve školním roce 1998/99 bylo jasné, že musíme řešit prostory, nebo utlumit počty nově přijímaných žáků. V té době jsme v Českých Budějovicích měli učebny na pěti místech a odborný výcvik na dvou vlastních provozovnách, a proto jsme se rozhodli přesídlit do budovy v Jeronýmově ulici. Tehdy jsme do budovy investovali všechny uspořené peníze, prodali jsme pobočku v Prachaticích a vzali si úvěr. S odstupem času musím říct, že to bylo správné rozhodnutí. Jsme na této adrese dodnes.

Co bylo z vašeho pohledu nejnáročnější při zakládání soukromé školy s ohledem na dobu, kdy vznikala?
Václav: Celé to období devadesátých let bylo v mnohém takové neurovnané. Byl to vlastně krok do neznáma. V té době se žádost o zapsání oboru podávala písemně v kopiích na průklepovém papíře na Ministerstvo průmyslu, které mělo na starosti učební obory. Neexistovaly žádné manuály, ani postupy, jak školu založit, takže jsme byli odkázáni jen sami na sebe. V začátcích nám nejvíce pomohly další soukromé školy, které vznikly před námi.

O jaké obory byl po založení největší zájem? Které jsou nejoblíbenější teď?
Alena: Když jsme vznikli, dohodli jsme se s manželem, že půjdeme cestou učebních oborů. Prvními byly cukrář, pekař a řezník. V té době se vyučovaly pouze ve Volyni. V roce 1993 jsme přidali obor Kuchař – číšník. Od roku 1994 jsme se rozrostli o maturitní obory Podnikání a Obchodní akademie. Na přelomu tisíciletí byly na naší škole stále hojněji zastoupeny učební obory, to se však v posledních 10 letech změnilo. Nyní je největší zájem o obory maturitní.

Víte, kolik prošlo školou za dobu její existence žáků?
Alena: To je těžká otázka. Ještě v době papírových třídních knih a žákovských knížek jsme měli i 700 žáků, ale jinak po roce 2000, kdy jsme se vzdali pobočky v Prachaticích, se kapacita školy ustálila na zhruba 300 žácích denního studia. Když to rychle spočítám, tak za tu dobu nám mohlo projít rukama minimálně 3 200 žáků.

Je něco konkrétního, co vy osobně považujete za největší úspěch?
Alena: Ve školství se tohle strašně špatně měří. My tyhle úspěchy vlastně slavíme každý rok, ať už jsou to maturitní, závěrečné zkoušky nebo úspěchy žáků na nejrůznějších soutěžích. Kdybych ale měla zmínit jednu věc, asi to bude to, že se nám s manželem do školy podařilo začlenit i naše děti, které se stále více podílejí na jejím chodu. Jsou mladí, mají nové nápady, nechci je moc chválit, ale tohle je dobře pro školu i pro nás.

Mohli bychom zmínit některé úspěšné absolventy?
Václav: Z mediálně známých osobností by to asi byly bývalé Miss ČR Nikol Švantnerová a Denisa Spergerová. Někdo si ze mě dokonce dělal i legraci, že když je nějaká miss z Budějovic, že je z naší školy. Absolventem je i bývalý fotbalista Martin Vozábal nebo současný brankář Dynama Martin Janáček. Další se prosadili jako úspěšní manažeři a odborníci, například Antonín Loužek, který řídí golfový klub v Hluboké nad Vltavou nebo majitel úspěšného kadeřnického salónu Milan Kotlár. Je jich celá řada, omlouvám se všem, které jsem teď nezmínil.

Jaké obory nabízí škola nyní?
Václav: Škola je stále zaměřená na učební a maturitní obory, z těch, se kterými jsme začínali, se dodnes zabýváme obory Cukrář, Kuchař-číšník, respektive Obchodní akademií a oborem Podnikání. Tuto nabídku jsme ještě doplnili obory Ekonomické lyceum – což je de facto gymnázium s ekonomickým zaměřením a učební obor Kadeřník. Potom se ještě věnujeme celoživotnímu vzdělávání – rekvalifikacím.

Jakým zázemím disponuje?
Václav: Zázemí pro učební obory je nadstandardní. Máme nově zrekonstruované prostory pro odborný výcvik kadeřníků a investovali jsme do odborných učeben pro kuchaře, číšníky i cukráře, kde pravidelně hostíme také žáky z okolních základních škol. Chceme tak zvýšit zájem o tyto obory. U maturitních oborů na první pohled nepotřebujete takové vybavení, ale víme, že v dnešní době je velmi důležité žákům výuku co nejvíce zatraktivnit.

Alena: Pravidelně tak investujeme do výukových softwarů a kvalitní kapacity počítačových učeben. Už před 10 lety byla skoro v celé škole WiFi free zone, připojení se rok od roku zlepšuje, třeba i díky optickému kabelu, který je veden do školy. Od letošního roku navíc žáci mohou v hodinách využít pro svou práci 3D tiskárnu nebo zbrusu nový výukový program, který pracuje na bázi rozšířené reality.

Připomínáme si 30. výročí. Co všechno chystáte v souvislosti s oslavami?
Alena: Ano, pro absolventy, žáky i přátele školy jsme připravili výroční ples, který se uskuteční již 21. října v DK Metropol. V uplynulých týdnech jsme kontaktovali naše bývalé pedagogy, zvali jsme bývalé absolventy a zařizovali všechno možné. Chceme tam společně zavzpomínat, potkat se s lidmi, které jsme už dlouho neviděli, prostě užít si to. Pokud mohu, budeme všichni moc rádi, když na ples dorazí co největší počet našich bývalých i současných žáků. Vstupenky se stále dají zakoupit online přes webové stránky DK Metropol.