Energetická krize nás připravila o miliony. Úroveň vzdělávání a výzkumu jsme udrželi, říká rektor VŠTE Vojtěch Stehel

Máte za sebou další akademický rok. Jaký byl?
Poměrně hektický. Ostatně jako vždy. Zvláštní pro nás byl tím, že jsme ho v čase vrcholící energetické krize posunuli, abychom ušetřili v únoru na energiích. Znamenalo to především organizační komplikace, a tak se nám některé státnice posunuly až do začátku července. Kromě toho jsme začali stavět další komplex laboratoří. Věřím, že brzy po prázdninách je otevřeme.

Jak opatření zafungovala?
Změna organizace akademického roku nám pomohla řádově ušetřit nižší stovky tisíc korun. Vedle toho se prakticky každý týden nějaká porada věnovala sledování provozních nákladů. Bylo to nezbytné. A i když nás energetická krize připravila řádově o jednotky milionů korun, udrželi jsme standardní chod školy, úroveň vzdělávání i výzkumu. To bylo zcela zásadní. Pokud vím, na některé jiné vysoké školy dopadla energetická krize ekonomicky mnohem víc.

Co musela škola omezit či oželet?
Vedle výše uvedeného jsme snižovali teplotu vytápění na hygienické minimum. Řešili jsme optimalizaci využití místností a zaváděli řadu jednoduchých opatření, která však v souhrnu přinášejí nezanedbatelný efekt. Třeba šlo o využití odpadního tepla ze serverových místností pro vytopení okolních místností. A přitom jsme připravili další projekty, které povedou k úsporám v nadcházejícím období.

Poznali to studenti?
Kromě posunutí letního semestru to myslím nijak zvláště nezaznamenali.

Dotkla se složitá doba i spolupráce se zahraničními univerzitami?
Přestože jsme regionální vysokou školou, kontakty se zahraničními univerzitami jsou pro nás důležité. Přinášejí nové podněty, inspirují a motivují k tvůrčí práci a lidsky obohacují. Bez toho se akademická sféra neobejde. Se zahraničními partnery řešíme několik projektů Interreg, Erasmus+ či CEPUS a další podáváme. Pár se nám jich už podařilo získat a myslím, že i s ohledem na velikost školy se to docela daří. A to na některé výsledky podaných žádostí ještě čekáme.

Který z těchto projektů pokládáte za nejzajímavější?
Zajímavá inovativní řešení přinese třeba projekt DigiCamp Erasmus+, který běží do konce letošního roku. Pomůže odstranit negativa distančního vzdělávání, jak se během covidové pandemie projevila zejména na základních a středních školách. Vedle uživatelské příručky pro učitele, usnadňující jim přípravu a organizaci online vzdělávání, bude stěžejní virtuální vzdělávací prostředí. Zaměří se na tyto oblasti, aby byly pro studenty zajímavější a interaktivnější.

Co byste ještě vyzdvihl?
Především řadu dokončených projektů, které ocenili i poskytovatelé grantových prostředků. Nedávno jsem například na konferenci Cirkulární ekonomiky v praxi prezentoval projekt, v němž se našim akademikům podařilo pomoci středně velké firmě zredukovat objem zinkového odpadu o 92 procent. Konkrétně o 700 tun za rok. Vedle značných finančních úspor, zvýšení kvality produkce a posílení konkurenční schopnosti, nemusí na silnice vyjet na sto kamionů, které odpad odvážely. Ty by ujely přes 31 tisíc kilometrů ročně. Má to tedy i ekologický rozměr, pomáhající zlepšit životní prostředí. Z takovýchto projektů mám velkou radost.

Přijímací řízení na VŠTE trvá do konce srpna. Jaký registrujete zájem o studium technických a ekonomických oborů?
Zatím to vypadá, že bude o malinko vyšší než v minulém roce, kdy k nám do prvních ročníků nastoupilo 1385 posluchačů. Nicméně, trochu mi přijde, že narůstá tendence k humanitněji zaměřeným programům. Zatím to ale není příliš statisticky významné. Naše bakalářské a magisterské studijní programy zaměřené na strojírenství, dopravu a logistiku, pozemní stavby, podnikovou ekonomiku či oceňování a znalectví, chceme stále rozvíjet, aby odpovídaly době a potřebám budoucích zaměstnavatelů našich absolventů. V tom je hluboký smysl vzdělávání, který jako veřejná vysoká škola poskytujeme.

Co nový akademický rok, začínající 18. září, přinese?
Nejvíc se těším na otevření nového komplexu laboratoří. Jde o nákladnou a dlouho připravovanou investici, která opět významně zlepší podmínky pro výuku a aplikovaný výzkum a vědu. To jsme si ověřili už v roce 2016, kdy jsme otevřeli první centrální laboratoře. K nim nyní přibude dalších 16 laboratoří, v nichž může studovat či pracovat až 537 osob.

Jak to pomůže?
Při výuce bude možné využívat více experimentů a studenti si tak teoretické znalosti snadněji ověří a vyzkouší. To obvykle vede k lepšímu zapamatování a schopnosti znalosti využít. Zároveň vylepšíme zázemí pro jednotlivé výzkumné týmy, které se tak budou moci více zaměřit na témata, která hýbou společností, jako je robotizace, energetika nebo odpady. Prostě bude to velká změna a inspirace.