Marek Chromý: Nárůst počtu pacientek s rakovinou prsu možná souvisí s prodlužováním věku

Kdy ambulance zahájila provoz?
Novou specializovanou ambulanci pro péči o choroby prsů jsme otevřeli loni v květnu. Chtěli bychom se zde kromě zhoubných onemocnění prsu zabývat i nezhoubnými chorobami prsu, jako jsou různé zánětlivé i nezánětlivé choroby, například bolestivé stavy prsu. Nemůžeme se bohužel zabývat estetickou chirurgií prsu – tedy zvětšováním a zmenšováním –, to je doménou plastických chirurgů.

Roste obecně počet pacientek s rakovinou prsu?
Obecně se dá říct, že počet pacientek lehce narůstá, což možná souvisí s prodlužováním věku. Bohužel ale přibývají i mladší pacientky ve věkovém rozmezí 35 až 50 let. U ještě mladších žen není rakovina prsu častá. Za dvacet let jsem zažil pouze jednu pacientku, které bylo 20 let. Tehdy šlo ale o genetickou záležitost.

Jaká je prevence?
Zdravý životní styl, vitamíny, kyselina listová, vláknina... Také snížení délky aktivního estrogenního života, tedy délky života, při kterém jsou aktivní vaječníky. Tuto aktivitu například prodlužuje hormonální antikoncepce.

Jak důležité jsou podle vás Mamma HELP centra, která se snaží pomoct ženám s rakovinou prsu?
Určitě mají své místo. Chirurg stojí u stolu, nemá příliš času na to, aby problematiku probral s pacientkou. Právě proto jsou Mamma HELP centra prospěšná. Tady v Prachaticích to zatím vypadá, že na rozmluvu s pacientem by času mohlo být dostatek.

Rakovina prsu musí být pro pacientky po psychické stránce velmi náročná...
Ztráta prsu je pro ně těžká, přicházejí o kus ženskosti... Opravdu je to náročné.

Když se ještě vrátíme k prevenci. Jaká je věková kategorie, kdy by ženy měly docházet na prohlídky?
Screeningový program začíná od 45 let věku. Prs mladších žen není pro rentgenové záření prostupný. Mamografie tedy není výtěžná, nemá cenu se do ní pouštět. U mladších žen se dělá sonografické vyšetření, které je ale velmi náročné pro vyšetřujícího časově i psychicky. Není v silách žádného zdravotnického zařízení vyšetřit sonograficky každou ženu. Každopádně všem ženám doporučuji samovyšetřování. Tedy znát své prsy a v případě jakékoliv změny se obrátit na svého praktika, gynekologa nebo přímo na nás. Mělo by pak následovat sonografické vyšetření, které v rukou zkušeného sonografisty může odhalit i malá nehmatná zhoubná ložiska. Často se stává, že dojde k nahmatání bulky a při vyšetření se zjistí, že toto ložisko je nezhoubné, ale v jiném místě prsu se nalezne nehmatný zhoubný nádor. Ačkoli mamograf je jen ve vybraných centrech, tak sonografické vyšetření prsů v prachatické nemocnici můžeme na objednání udělat.

Z toho plyne, že jakmile žena nalezne bulku, neměla by návštěvu lékaře oddalovat...
V takovém případě není co řešit. Musí za praktikem, gynekologem, který by ji měl odeslat na mamografické vyšetření, eventuálně na ultrazvuk prsu.

Přesto jsou určitě ženy, které jdou za doktorem až v pokročilém stádiu rakoviny...
Jsou takové. Přibližně jednou za rok jsem vídal v Českých Budějovicích pacientku s pokročilým nádorem prsu. Přijdou s rozpadlým prsem, mnohdy až  když je zápach z rozpadlé tkáně nesnesitelný pro jejich blízké.

O rakovině prsu se před nedávnou dobou mluvilo ve spojitosti s Angelinou Jolie, která si nechala odstranit obě prsa. Měl tento medializovaný případ vliv na prevenci karcinomu prsu u žen?
Zcela určitě. Počet pacientek, které po inspiraci slavnou herečkou vyhledaly preventivní mamografické vyšetření  a u nichž byl nalezen malý zhoubný nehmatný nádor, vzrostl snad až na dvojnásobek.

Proč jste si vybral zrovna tento obor?
Chirurgem jsem se stal, protože jsem měl pocit, že na sál patřím. Když jsem se jako dítě dostal do nemocnice, vždy na mě chirurgie působila čistějším dojmem. Jelikož jsem inklinoval k onkologické péči, profilace na karcinom prsu z toho nakonec vyplynula tak nějak sama, neboť těžiště léčby karcinomu prsu se mírně posunuje směrem k chemoterapii. Máte-li něco dobře ordinovat, musíte mít přehled o všech léčebných možnostech. I po 20 letech v praxi musím stále dost přemýšlet, protože tato oblast se pořád vyvíjí. Stále se musím učit.