Kočičí nemoc má až čtvrtina Čechů. Většina to neví

U lidí se zdravou imunitou infekce probíhá často bez příznaků nebo jen s mírnými projevy. Příznaky, které jsou podobné chřipce, se objeví jen asi u pěti procent nakažených. Může jít o zvýšenou teplotu, malátnost, bolesti svalů či hlavy. Objevit se mohou nebolestivé otoky uzlin, především na krku. Po odeznění akutní fáze získává pacient celoživotní imunitu.

„Lidé se mohou nakazit z prostředí kontaminovaného oocystami, infekčními stadii parazita vylučovanými s kočičím trusem. Často se jedná o hlínu, písek z pískovišť či špatně omytou zeleninu," popsal vedoucí Národní referenční laboratoře pro toxoplazmózu Státního zdravotního ústavu Petr Kodym. Další riziko je nedostatečně tepelně upravené maso.

U pacientů se sníženou imunitou může infekce zanechat závažné následky ve formě zánětu srdečního svalu či jater nebo poškození nervového systému. Smrtelná může být toxoplazmóza podle Ladislava Machaly z Kliniky infekčních nemocí 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka pro pacienty po transplantacích nebo s AIDS. „U všech těchto pacientů je nutné na možnost reaktivace latentní toxoplazmózy myslet," řekl.

Velkým rizikem může být nákaza pro plody těhotných žen, na které je matka může přenést. „Vrozená toxoplazmóza postihuje zejména mozek a smysly plodu, může být také příčinou potratu nebo vrozených vad," uvedla Markéta Geleneky ze stejné kliniky FN Bulovka. Pravděpodobnost přenosu z nakažené matky na dítě je asi padesát procent, v případě včasné diagnózy se dá léčit nebo postižení zmírnit.

Každý rok se podle ní narodí v Česku podle odhadů kolem desítky dětí, které mají postižení z toxoplazmózy. Pokud testování těhotné navrhne gynekolog, je hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Ženy si ho mohou také zaplatit samy, stojí do tisíce korun. Na Slovensku, v Polsku nebo v Rakousku se podle lékařky testuje většina těhotných, například na Slovensku jde o stovky žen každý rok, které se v těhotenství nakazí.

Nemoc se může projevit i na očích. „Léze na sítnici mohou způsobit poruchy zraku, méně často oslepnutí," řekl přednosta Oční kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Pavel Studený. V oku se po dříve prodělané infekci mohou znovu aktivovat cysty a sítnice se může poškodit.

Na začátku 90. let byla nahlášena nákaza více než 2000 lidí, od té doby počty klesají. V posledních letech se pohybují kolem stovky. Odborníci se podle Kodyma domnívají, že kvůli neexistenci příznaků se nemoc málo diagnostikuje a hlásí, takže případů nezjištěných bude víc. Zhruba dvakrát více hlášených nakažených jsou ženy než muži, většinou mladšího věku.

Prvoka toxoplasmosa gondii popsali vědci už dříve u afrického hlodavce, Čech Janků byl ale prvním, kdo ho popsal u nakaženého dítěte. „Článek uveřejněný v českém jazyce v Časopise lékařů českých obsahoval detailní popis očního nálezu u chlapečka s enormním hydrocefalem, který v jedenácti měsících zemřel na dosud neznámou parazitární infekci," popsal Kodym. Hydrocefalus je nadměrné hromadění mozkomíšního moku, tedy otok mozku.