Jan Schinko se dnes věnoval domu číslo 16 na náměstí Přemysla Otakara II. Fotografie pochází z roku 1932, kdy si v něm obchod s kávou, čajem a koloniálním zbožím založil Karel Kulík. Vystřídalo se v něm ale mnoho provozoven. Jeden čas tady dokonce sídlil krajský úřad.

Kdy začala výstavba plovárny v Českých Budějovicích? Jak vypadala v době dokončení? Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko plovárně, kterou pro obyvatele města navrhl Karel Chochola.

Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky věnoval Plachého ulici. Konkrétně části od Hroznové směrem k sadům, kam se ale ještě na konci 19. století lidé z ulice nedostali. Lávka, která obě místa spojuje, je totiž novější. Blíže se historik Schinko podíval na chráněný měšťanský dům číslo 12. Kdo všechno v něm sídlil?

Také dnes připravil Jan Schinko další díl Drbny historičky. V něm popsal podobu Senovážného náměstí v Českých Budějovicích. V textu se dozvíte mimo jiné to, kdo tam obýval jeden z domů po druhé světové válce, kde dříve bydleli strážníci.

I dnes připravil Jan Schinko další díl Drbny historičky. Tentokrát se podíval na nádraží. Jak to vypadalo před nádražím dříve? Kdy se před ním poprvé objevily tramvaje? A jaké obchody sídlily v přízemí? To se dozvíte v dalším textu známého budějckého historika.

Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko restauraci U Srdíčka. Víte, kde se restaurace nacházela? V roce 1968 v ní bylo zřízeno okno rychlého občerstvení. Šlo o první podobný provoz ve městě. I přesto, že byl u "okna" velký nápis Bramborák, lidé tam chodili na cmundu. Bramborák se totiž říkalo něčemu úplně jinému.

Další díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko dnes už zaniklému hostinci U Zlatého anděla. V březnu 1945 dostal přímý zásah při náletu. Zasáhnout ho měla krátká bomba, která podle odborníků na nálety a bomby nedoletí na cíl.

Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky podíval na Průmyslovou ulici. Ta bývala hlavní třídou ke starému nádraží. Až v roce 1971 dostala svůj dnešní název. Sídlila zde firma Gama a štítkárna Logarex.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na studentské majálesy. Proč byl majáles v roce 1967 zakázán? A co byla Závišiáda? A jak se na studentskou slavnost v roce 1065 dostaly kostýmy z filmu Kdyby tisíc klarinetů?

Čtvrteční díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko české reálce. Víte, kde bylo její první sídlo? A na jaké obory byly reálky zaměřeny? Proti klasickým gymnáziím neměli řečtinu a latinu. Jazyky zastupovala čeština, němčina a francouzština. Více už se dozvíte v textu.