Před 190 lety byl zahájen provoz na první koněspřežné dráze u nás

Osobní vlaky vyjížděly z obou cílových stanic pravidelně jednou denně v pět hodin ráno a křižovaly se v poledne v rakouském Kerschbaumu. Cesta mezi Českými Budějovicemi a Lincem tehdy trvala přibližně 14 hodin.

Nákladním vlakům trvala cesta až tři dny. Nejčastěji přepravovaným zbožím byly sůl, dřevo a uhlí. V roce 1868 začala přestavba trati, která měla umožnit provoz parních lokomotiv, a poslední vlak tažený koňmi vyjel na trať 15. prosince 1870. V roce 1971 byla koněspřežka, nebo přesněji to, co z ní zůstalo, vyhlášena národní kulturní památkou.

Po ukončení provozu dráhy byly budovy a pozemky rozprodány. Převážně opuštěné stavby postupně chátraly a zanikly. Zřejmě nejvíce památek na koněspřežku na české straně je na Českokrumlovsku, historii dráhy dokumentuje Muzeum koněspřežky v Českých Budějovicích.

Za hranicemi v rakouském Kerschbaumu se turisté mohou projet po koněspřežce v replice luxusního vozu Hanibal nebo ve společenském voze Franz Josef. V současnosti je jedinou autentickou stavbou v Českých Budějovicích, mající přímý vztah ke koněspřežce, i přes dílčí úpravy strážní domek číslo 1 v Mánesově ulici.

Sloužil jako bydlení pro drážní strážníky - zaměstnance železniční společnosti. Každému strážníkovi byl svěřen dohled nad úsekem dlouhým zhruba tři kilometry, kde kromě ostrahy prováděl zároveň i nejnutnější práce na údržbě kolejiště.