Známý český herec Radim Fiala dorazil 1. září do Budějic, aby osobně přivítal studenty oboru Multimediální tvorba na střední škole EDUCAnet České Budějovice. Jeho návštěva se stala inspirativním začátkem školního roku, během kterého se s mladými tvůrci podělil o své bohaté zkušenosti z herecké kariéry.

Milí přátelé budějovické historie, taky se vám stává, že některé věci míjíte každý den a vlastně je nevnímáte? Někdy se tomuto říká provozní slepota. Prostě okolo uraženého rohu na chodbě chodíme tak dlouho, až nám začne připadat normální, že je poškozený a ani nás nenapadne něco opravovat.

Neškodná poznámka o tom, že má někdo „pár kilo navíc“, nebo „že by mu prospělo zhubnout“? I taková slova se mohou hluboko zapsat do paměti a spustit poruchu příjmu potravy. Přečtěte si příběhy těch, kterým nevinné komentáře změnily život.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k osudu městské brány, která dlouho odolávala zboření. Proč nakonec Pražská brána padla, jakou roli sehrál dům koželuha Taxbergera a proč ji dnes připomíná jen reliéf na fasádě? Vraťte se s námi do poloviny 19. století, kdy se v Budějcích bouraly hradby.

O bydlení se v Česku mluví třicet let. Po každých volbách slyšíme, že to je priorita. A lidé přesto vidí, že se situace zásadně nemění. Proto dnes převládá pocit, že vlastní bydlení je pro střední třídu mimo dosah. Že dobře už bylo. Tento pocit se stal samozřejmostí. Jenže skutečnost je jiná.

S body shamingem – tedy s urážkami a ponižováním kvůli vzhledu – se setkáváme nejen na sociálních sítích, ale i v rodinách a mezi přáteli. Často se objevuje ve formě „dobře míněných“ komentářů, které však mohou zraňovat stejně silně jako otevřené urážky.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do 80. let 19. století, kdy se v Českých Budějovicích začalo vážně uvažovat o pouliční dopravě. Jaké trasy se plánovaly pro koňskou tramvaj? Proč nakonec zůstala jen na papíře a co ji nahradilo? Přečtěte si příběh prvních plánů na městskou dráhu, které nakonec smetla pára.

Lávka u Pětidomí dnes vypadá nenápadně, ale její historie sahá až do časů, kdy tudy vedl vůbec nejdelší most ve městě. Jak se měnila cesta přes ranžír a proč si čtvrť vysloužila pověst „republiky pro sebe“?

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do časů, kdy Mariánské náměstí v Českých Budějovicích tvořilo jeden celek s dnes už neexistujícím Lobkowickým náměstím. Připomíná kašnu krajského hejtmana Augusta Lobkowice, ústav hluchoněmých i slavného fotografa Antonína Wildta. A také osud Mariánského sousoší, které po roce 1950 zmizelo a znovu se vrátilo až po sametové revoluci.

Schválená novela zákona o podpoře bydlení s sebou přináší možnost odpojení dlužníků od dodávek tepla či teplé vody. Pro bytová družstva, ale i společenství vlastníků jednotek (SVJ), je to bezesporu důležitý signál a podpůrný nástroj v boji proti dlužníkům. Absence takové pravomoci byla pro družstva velkou nerovností oproti jiným dodavatelům energií.