V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací k osudu městské brány, která dlouho odolávala zboření. Proč nakonec Pražská brána padla, jakou roli sehrál dům koželuha Taxbergera a proč ji dnes připomíná jen reliéf na fasádě? Vraťte se s námi do poloviny 19. století, kdy se v Budějcích bouraly hradby.

O bydlení se v Česku mluví třicet let. Po každých volbách slyšíme, že to je priorita. A lidé přesto vidí, že se situace zásadně nemění. Proto dnes převládá pocit, že vlastní bydlení je pro střední třídu mimo dosah. Že dobře už bylo. Tento pocit se stal samozřejmostí. Jenže skutečnost je jiná.

S body shamingem – tedy s urážkami a ponižováním kvůli vzhledu – se setkáváme nejen na sociálních sítích, ale i v rodinách a mezi přáteli. Často se objevuje ve formě „dobře míněných“ komentářů, které však mohou zraňovat stejně silně jako otevřené urážky.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do 80. let 19. století, kdy se v Českých Budějovicích začalo vážně uvažovat o pouliční dopravě. Jaké trasy se plánovaly pro koňskou tramvaj? Proč nakonec zůstala jen na papíře a co ji nahradilo? Přečtěte si příběh prvních plánů na městskou dráhu, které nakonec smetla pára.

Lávka u Pětidomí dnes vypadá nenápadně, ale její historie sahá až do časů, kdy tudy vedl vůbec nejdelší most ve městě. Jak se měnila cesta přes ranžír a proč si čtvrť vysloužila pověst „republiky pro sebe“?

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací do časů, kdy Mariánské náměstí v Českých Budějovicích tvořilo jeden celek s dnes už neexistujícím Lobkowickým náměstím. Připomíná kašnu krajského hejtmana Augusta Lobkowice, ústav hluchoněmých i slavného fotografa Antonína Wildta. A také osud Mariánského sousoší, které po roce 1950 zmizelo a znovu se vrátilo až po sametové revoluci.

Schválená novela zákona o podpoře bydlení s sebou přináší možnost odpojení dlužníků od dodávek tepla či teplé vody. Pro bytová družstva, ale i společenství vlastníků jednotek (SVJ), je to bezesporu důležitý signál a podpůrný nástroj v boji proti dlužníkům. Absence takové pravomoci byla pro družstva velkou nerovností oproti jiným dodavatelům energií.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko věnuje průkopnické stavbě koněspřežné železnice z Českých Budějovic do Lince. Franz Anton Gerstner překonal dobové technologie i předsudky, ale kvůli údajně vysokým nákladům musel projekt opustit. Přečtěte si, jak vypadala cesta do Lince s přestávkami na koláče a oběd a proč Gerstner už tehdy tušil, že koně brzy nahradí parní stroje.

V minulé sezoně nejvyšší domácí soutěž bylo Dynamo České Budějovice k smíchu, v rozjezdu druhé ligy už je k pláči. Kdysi uznávaná fotbalová značka se změnila v hadrák, do kterého si může každý soupeř kopnout a spravit si na něm sebevědomí.

V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko vrací ke stavbě první koněspřežné železnice na evropském kontinentu. K čemu měla původně sloužit? Jaké osobní spory provázely Franze Antona Gerstnera, že nakonec odešel až za oceán? A proč dnes stojí muzeum koňky stranou původního centra dopravy?