V nelehkých časech koronavirové pandemie je svět jednotnější. Lidé nosí ústenku, šátek i roušku, a ze zahalené tváře toho moc nevyčteme. Zvláště když při potkání často sklopí oči nebo odvrátí hlavu. Všimli jste si toho také? Navzájem se už po sobě tolik nedíváme. Vzhled je najednou relativní, skoro bych řekla bačkoru platný. Je tu ale zase prostor pečovat o svoji povahu a osobnost, uvědomit si, jak moc je skutečně důležité zdraví, na které tak často připíjíme a přejeme ho rádi k narozeninám a do nového roku.

V dnešním dílu Drbny historičky se podíváme do nemocnice. Ale do té staré. Jakou měla kapacitu lůžek? A byla dost velká? Kolik zde bylo lékařů? Dozvíte se v dalším povídání Jana Schinka.

Navlékám si ji ještě v autě. Parkuji v podzemní garáži obchodního domu. Vzhledem k situaci posledních dní je tu takové prázdno, že by se tu daly pořádat skejtové závody. Před odchodem si svůj nový módní doplněk ještě zkontroluji v odraze bočního okénka. Směju se, ale sám to na sobě nepoznám.

O provozu kavárny Savoy jsou už dnes pomalu legendy. Co ale jisté je, je to, že častým návštěvníkem byl herec Miloš Kopecký, který se v kavárně zastavil vždy, když jel na chalupu. Tvrdil, že alkohol v malých dávkách je neškodný v jakémkoliv množství. Politici jeden čas přejmenovali Savoy na Bajkal. Více už v dalším dílu Drbny historičky.

Ikonická alej, která tvořila bránu do Nového Roudného a provázela generace Roudenských a Budějovičáků žijících na jihu Budějovic je pryč. Proč se jedná o nebezpečný jev, proti kterému je nutné se ohradit?

Znáte jméno Václav Proška? V rohovém domě na fotografii měl obchod, kde pekl vyhlášené oplatky. Později Proškův obchod nahradilo pekařství a cukrárna. Věhlasu oplatek ale nikdy nedosáhlo a oblíbená pochutina se vozila z Karlových Varů. Více už v dalším dílu Drbny historičky.

Kdo si dělá zásoby je špatný. Je opravdu tolik škodlivé si dělat doma zásoby potravin?

Jak se dotkly události kolem února 1948 Jihočeského národního divadla? Ovlivnily nějak repertoár? A co všechno divadlo hrálo? To se dozvíte v dalším dílu Drbny historičky od Jana Schinka.

Brání se sama příroda růstu populace, nebo se jedná o uměle vytvořený mechanismus jak zabít či zastrašit???

V dnešním dílu Drbny historičky píše Jan Schinko o Malši v roce 1939. Na jaře řeku zaplnily ledové kry, které ale naštěstí nezpůsobily povodně. Věnuje se také domům na Wilsonově náměstí. Proč byly některé zbourány? A co se místo nich mělo stavět? To se dozvíte v dnešním článku.