Stahují se nad Non-Stop podniky mraky, či se nic nezmění,

Jen těžko bychom dnes poznali sokolskou plovárnu, která stála za klášterem v roce 1921. Nevedla k ní žádná cyklistická stezka a ni silnice. Na plovárnu bylo možné dostat se suchou nohou jen přes lávku nad vorovou propustí. Sokolská plovárna vyhořela v roce 1929 a od konce srpna 1930 byla Vltava podle plánu Antonína Jiráska svedena rovnou na nový bubnový jez a novou elektrárnu.

Po několika měsících nutkání jsem se konečně dokopal a začal psát blog. Témata budou různorodá, ale především by měla být o našem okolí. A protože mým aktuálním projektem je oživení Žižkových kasáren, rozhodl jsem se mu věnovat svůj první příspěvek.

Jan Schinko se dnes podíval na historii Jihočeského divadla. O plánech k nové budově, o boudě číslo jedna a o boudě čoslo dvě. Kam zmizel základní kámen divadla z roku 1945? A proč si radnice po jeho zmizení oddychla? I to se dočtete v dnešním dílu Drbny historičky.

Před deseti lety byla mašinka, vystavená před vlakovým nádražím, odvezena do Lužan. Dostala se k nám v roce 1975 přes nádraží v Písku. Podle některých ale o lokomotivu 310 nikdo nepečoval a poškozovali ji vandalové, a tak ji odvezli. Měla by se podle vás mašinka vrátit? Neoficíální průzkum říká, že více než půlka obyvatel Budějc by ji zpět chtěla.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko rozepsal o Vltavě a Střeleckém ostrově. O tom, proč město nemohlo mít mosty se spodními oblouky.

Snad každý v Budějcích zná jeho fotografie z jižních Čech. Jeho snímky získávají na Facebooku stovky lajků. Řeč není o nikom jiném, než o Budějčákovi, který si říká „Tomáši Fotím Nakaši“. Na kaši prý nefotí a z fotek bude i letos tvořit kalendář.

Dnešní díl Drbny historičky se věnuje Karlu IV. Jan Schinko se podíval na to, jak moc se jeho osoba dotkla Českých Budějovic, jaké všechny výsady městu udělil a jak se díky němu změnily budějcké ulice.

Co tenhle článek píšu, je to přesně rok, co mě chytli po mém útěku. A řeknu vám, že se za rok změnilo sakramentsky moc věcí.

V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na řeku Malši. Ta byla v období první republiky sportovně a kulturně na výši. Pořádali se závody v plavání, v zimě se hrál hokej. Dnes se mluví o tom, že má řeka potenciál. Podle Schinka to není nic nového, mluvil o tom totiž už Jan Neruda.