Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Armáda včetně členů aktivních záloh výrazně pomáhá zvládat současnou situaci s pandemií koronaviru. Vláda se k ní ale přesto obrátila zády, když mj. vyškrtla 10 miliard, které měly být určené na investice. Pokud peníze armáda nedostane, bude se z ní postupně stávat skanzen nebo spíše nejdražší vojenské muzeum na světě.
Podle Politické směrnice NATO potvrzené na summitu ve Walesu v roce 2014 má být optimální výše výdajů státu na obranu 2 % z HDP. K dosažení tohoto cíle má ale Česko opravdu daleko. Z předběžných údajů o poklesu HDP a skutečných výdajích v loňském roce vyplývá, že byl splněný jen velmi málo ambiciózní cíl o minimálním podílu 1,4 %. Stejná výše je plánovaná na letošní rok a dosažení 2 % je v nedohlednu.
S nedostatečným financováním se naše ozbrojené síly bohužel potýkají dlouhodobě, a to i v porovnání s většinou evropských zemí. Komunisty navržené nehorázné snížení výdajů na obranu o 10 miliard je tedy pro už tak silně podfinancovanou českou armádu dýkou vraženou do zad.
Pro úplnost je ale na místě dodat, že Česko v tomto není jediným hříšníkem. Z evropských zemí plnily v roce 2014 požadavek 2 % jen Spojené království a Řecko. Za takové situace se nelze divit tomu, že nízké výdaje na obranu ve většině Evropy jsou dlouhodobě Spojeným státům trnem v oku. I vlivem tlaku USA se země NATO v roce 2018 zavázaly dávat více peněz, a zvláště v posledních třech letech tak poměr výdajů na obranu k HDP v Evropě skutečně vzrostl.
K zemím, které začaly plnit závazek 2 % HDP na obranu, přibyly podle dat za rok 2020 ještě Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Francie a velmi těsně také Norsko. Je to ale stále menšina evropských členů NATO. Mezi členskými zeměmi patří Česko k těm s podprůměrnými výdaji na obranu. Menší % HDP vynaložené na obranu mají podle údajů z roku 2020 už jenom Maďarsko, Severní Makedonie, Slovinsko, Španělsko, Belgie a Lucembursko.
Zvláště za současné koronavirové krize samozřejmě není možné zapomínat na bezpečnost, kterou musíme mít stále na prvním místě. Mnozí mohou mít nesprávný dojem, že armáda má na starosti pouze zajištění bezpečnosti země. Nepostradatelnou roli armády ale hrají naše ozbrojené síly i za současné pandemie a podílí se na záchraně lidských životů.
Protože je situace v řadě nemocnic a sociálních zařízeních opravdu zoufalá a na mnoha místech chybí personál, do pomoci se vedle dobrovolníků či duchovních zapojila právě i armáda. Ta nyní pomáhá v nemocnicích a je jednou z klíčových složek v boji proti koronaviru. Pomáhají nejen profesionální vojáci, ale i vojáci z aktivních záloh jako dobrovolníci v nemocnicích. Nejen já jsem toho příkladem.
O zásluhách české armády za současné krizové situace nemůže být pochyb. Nejen proto si naši vojáci zaslouží zlepšení podmínek, aby např. netrénovali na technice, která mnohdy pamatuje ještě jejich dědečky. Česká vláda se ale zachovala naprosto opačně. Místo vděku a uznání se armáda po tlaku KSČM dočkala od vlády vyškrtnutí 10 miliard, které měly být určené na investice.
Takže až si zase Andrej Babiš bude pochvalovat, jak skvěle naši vojáci pracují, tak mu připomeňte, jak se k nim v důležité chvíli otočil zády! Český přístup k vlastní armádě je jednoduše naprosto ostudný. Možná by pan premiér mohl vyjít ze své bubliny a kouknout se, v čem a za jakých podmínek vojáci cvičí a jak si většinu vybavení musí sami kupovat. Pak by možná armádě nepřidal jen 10 miliard, ale rovnou 100 miliard. Protože ten dluh začíná být na naší armádě vidět a řečmi se to prostě nezmění.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Když v Afghánistánu působilo vojsko našich východních sousedů, brali jsme to jako nepřípustnou agresi. Když tam "dělali pořádek" naši spojenci z NATO, ochotně jsme se tam zapojili také a z našich vojáků jsme udělali hrdiny. Pro mne je nepřípustné cpát naší armádě peníze, aby mohla působit v cizích státech. Každý voják, který nemá co dělat v jiném státě je žoldák a takové já platit nechci.
