Čtvrtek 8. 5. 2025 | Svátek má Statní svátek
Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Ne vždycky lze poruchy příjmu potravy rozpoznat podle vzhledu. Tato nemocnění mají spoustu podob a často se skrývají za „normálním“ úsměvem. Jak tedy poznat, že je něco špatně? To je jedno z dalších témat projektu Stop anorexii.
Poznat, že náš blízký trpí poruchou příjmu potravy není úplně snadné a rozhodně by jediným vodítkem neměla být pouze váha. Protože – nízká váha ještě nemusí znamenat, že má někdo anorexii a naopak – „normální“ váha ještě nemusí značit zdravý vztah k jídlu. Rozhodující je psychika.
„To, že dívka trpí mentální anorexií, nemusí znamenat, že nutně vypadá jako chodící kostra. Právě tenhle obrázek byl pro mě jako pro anorektičku strašně demotivační co se týče uzdravení a přiznání si problému. Nepřipadala jsem si totiž na anorektičku dost hubená. A to i přes to, že jsem měla hlubokou podváhu a moje tělo přestávalo správně fungovat. Když se řekne anorektička, většina lidí si často představí ty největší extrémy, které se čas od času objeví v médiích - holky, které váží dvacet kilo a které už většinou nejde zachránit,“ upozorňuje Markéta Hamerníková, autorka podcastu Stop anorexii, se kterým se na Drbně můžete setkávat každý týden.
Stejně jako ne všechny případy anorexie zapadají do oficiálních definic, ani typické chování anorektiček nemusí být podmínkou. Přesto se podíváme na určitá vodítka. (Ve článku uvádíme ženský rod, protože anorexie je častější u žen. To ale neznamená, že by anorexií nemohl trpět muž.)
„Trvalo mi, než jsem si uvědomila, že moje dítě má problém. I když už okolí začínalo tušit, já jsem stála za svým dítětem a před ostatními ho hájila, že je vše v pořádku. Jaké byly mé argumenty? Je super, že moje dítě není líné a cvičí. Moje dítě by mi nelhalo. Nebo co povídáš? Hubená byla vždycky. Má jenom rychlé spalování,“ svěřuje se Alena, matka dnes už vyléčené anorektičky a posluchačka podcastu Stop anorexii.
Jenže postupně si Alena začala čím dál více všímat varovných signálů. „Dcera s námi přestala jíst, začala se všech stranit. Neustále si kontrolovala kalorické tabulky a cvičila čím dál víc. Také se dost změnily její reakce. Začala být dost vzteklá a k nám rodičům nadměrně kritická,“ popisuje Alena.
Jaké jsou další varovné příznaky, že dítě trpí poruchou příjmu potravy? To uslyšíte v dalším díle podcastu Stop anorexii, který je dostupný na Spotify, Apple Podscasts, YouTube, Youradio Talk nebo Stopanorexii.cz.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
