Čtete text rubriky Blogy a komentáře. Jedná se názor autora, který se nemusí shodovat s postojem redakce.
Ahojky, dneska menší úvaha o blogovaní a také trochu přiblížení tohoto koníčka a práce v jednom. Bude to můj názor na svět blogování po tři čtvrtě roce, co se v něm angažuji a cítím se být jeho součástí.
Určitě se najdou mezi vámi takoví, co nám, blogerům, velmi fandí. Chápou naši práci, pochopili její smysl a důvod. Ale určitě se najdou i tací, co se na nás dívají skrze prsty, nerozumí nám, přijde jim to trapné, nepodstatné, sebestředné a mají další a další výhrady. :-)
Když jsem si před lety chtěla založit blog (cca 5 let zpět), i já jsem měla smíšené pocity. Že je to trochu trapné (fotit se, prezentovat svůj styl) a hlavně prezentovat sebe jako člověka, který za tím vším stojí. Je to docela odvaha. Jdete prostě se svou kůží na trh. Tenkrát jsem to neudělala, ale zase si říkám, že vše má svůj správný čas. A někdy nejsou ty pravé chvíle pro určité věci.
Ale teď můžu říct - zaplaťpánbůh, že mě minulý rok něco osvítilo, na tyto pochybovačné myšlenky a pocity jsem nedala a dokázala se nad nimi povznést. Teď s klidným svědomím prohlašuji, že je skvělé, že svět blogů vůbec vznikl. A že my, obyčejní smrtelníci, lidé, kteří vedle sebe běžně žijeme, můžeme šířit svoje myšlenky svobodně skrze sociálně sítě a vzájemně se jimi inspirovat. Tím se komunikace mezi lidmi ve světě posunula zase o něco dál. Blogy jsou věc, která má smysl. Jsou inspirující, vzdělávací, ale i pracovní.
Víte, co je na tom opravdu krásné? Přece to, že se můžete spoustu informací dozvědět, s mnoha skvělými a inspirujícími lidmi se seznámit, řadu dobrých zkušeností a rad převzít. Díky blogům, Instagramu a Facebooku jsem zjistila, že nás, co milujeme módu, jídlo, cestování a život, je opravdu moc a moc. Kolik nás řeší mezilidské vztahy, situaci ve světě. Kolik je úspěšných lidí v businessu. A kolik snů každý z nás má... To mě žene neskutečně dál. Baví mě sledovat, pozorovat a učit se od všech těch, co se mnou komunikují, diskutují a sou pro mě inspirací a motivací.
A právě v tom, podle mého názoru, tkví podstata blogu a blogování. Každý si může najít ten svůj osobitý blog, který ho nejvíce baví a je jeho přesvědčení nejblíže. A to mi také přijde fajn, protože každému člověku se líbí něco jiného a tím pádem blogovat může každý a svoji cílovou skupinu si vždy najde. A ta ho bude ráda číst, sledovat a sdílet s ním vše autorem nabízené...
Já jsem začala blogovat, protože jsem ucítila potřebu světu něco sdělit, sem tam v něčem poradit, něco ukázat, zkrátka zanechat po sobě nějakou stopu. Každý má k blogovaní jiný postoj, každý používá jiný styl, každý si píše svůj příběh... A tím se každý stává výjimečným, ojedinělým, neopakovatelným.
Zajímal by mě i váš názor na blogování a celkově, co si o světě blogů myslíte. A jak se vám líbí moje články tady na Drbně? Podělte se s námi o váš názor... Víte, že každý váš koment je vzájemným obohacením a mně udělá určitě radost. Je to takový feedback za mojí práci. Díky!
P.S.: V příštím postu vám napíšu, jak takový den blogerky vypadá. Budete možná dost překvapeni, že je to časově opravdu, ale opravdu hodně náročné. A že to, co vy finálně vidíte na vašem oblíbeném blogu nebo tady na Drbně, je kus skutečné práce.
Sledujte mě i na mém blogu, Facebooku, nebo Instagramu.
KISS Vaše Baruš 
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
