Malše plnila v historii větší díl obranného úkolu než Vltava

Malše je romantická a nezávislá jihočeská a hlavně naše domácí řeka. Odjakživa z Novohradských hor tekla, teče a poteče. Je závislá jen na počasí. Z generace na generaci se přenáší zkušenost, že jenom desetiletá až dvacetiletá Malše protéká městem neškodně. Podle pamětníků za to ale může Vltava, která v případech velké vody uzavře Malši u Sokolského ostrova a Malše tak musí Biskupskou ulicí na náměstí, odkud teče oklikou Piaristickou ulicí a Hroznovou ulicí k Přednímu mlýnu.

Básník Ladislav Stehlík v Zemi zamyšlené zhodnotil Malši stručně a výstižně: „Řeka Malše dává krajině melodii.“ Jakou, nevysvětlil, ale může se souhlasit (u Vltavy je to Vltava Bedřicha Smetany). Malše pramení u Sandlu v Rakousku v pohoří Greinerwald, které se na naší straně nazývá Novohradské hory. O jménu Malše s písmenem „š“ se zasloužili obyvatelé jihu Čech, kteří si sami upravili původní tvar Malče na lépe znějící Malši, až se to stalo úředním názvem.

V písemných dokladech se připomíná v roce 1265 „fluvii Malche“, roku 1345 „fluvium Malcz“, v roce 1418 „in fluvium Malczie“, avšak již ve 14. století se vyskytuje písemně Mals a Males, což by s háčky nad písmeny bylo Malš a Maleš. V 16. století se objevil též tvar Malšina a dlouho se i používal. 

Název Malče se odvozuje od staročeského osobního jména Malcha. Jistý Malcha sice řeku Malši nevlastnil, to by si ani dovolit nemohl (Malše tekla v Horních Rakousích a v několika panstvích a městech), ale mohl mít na části toku vodní právo provozovat mlýn, hamr, rybářství, voroplavbu a tak dále. Takže na určitém úseku to byla Malchova řeka. Příponou -je ve staročeštině se pak vytvořilo jméno řeky Malchje nebo Malčje. To gramatickou logiku má, jenže o jistém Malchovi se nic neví.

Když dorazil na jih Čech slovanský kmen Doudlebanů měla jistě řeka své jméno už proto, že Keltové ji pro svou potřebu nějak nazývali podobně jako jiné řeky a hory. Malcha asi Kelt nebyl, z čehož vyplývá, že Doudlebané keltský název řeky nepřevzali. Nebo o něm nevěděli, prostě minuli se. Určitě však Malcha nebyl z Budějc, poněvadž nové královské město Budějovice vzniklo „až“ v roce 1265.

Na snímku ze dne 2. července 2013 je zachycena Malše valící se přes jez Malák. Kalnou bodu způsobuje zejména Stropnice. Na příčném hřebenu jezu je Malše ladná, ale pod jezem to vře. Jez Maláku má výšku 1,7 metru (Velký jez 2,7 metru a jez U Špačků 0,8 metru). Ze snímku se zdá podle toho, jak na levém břehu chodí lidi, že tentokrát se voda nedostala na fotbalové hřiště Slavie.

Do roku 2002 byl vypočítán průtok stoleté vody Malše v Roudném na 422 m3/sec, což byl například průtok v roce 1890, v roce 2002 činil průtok 695 m3/sec, z čehož se dá usoudit, že v roce 2002 to byl průtok více než stoletý. Průměrný průtok je kolem 7,3 m3/sec, nejnižší dne 7. července 1957 jen 0,34 m3/sec. Malši prý šlo tenkrát pod Malákem přejít ve faldovkách (gumovkách). Situaci trochu změnila přehrada u Římova tím, že zaručuje minimální průtok v Roudném 1,2 m3/sec.

Historicky plnila Malše větší díl obranného úkolu než Vltava, která chránila hradby jen od hradební věže Železná panna po Přední mlýn. Malše a její rameno Mlýnská stoka obepínaly hlavní část jádra města. Podle zesnulého konzervátora Karla Kakušky mívala Mlýnská stoka více vody než Malše u Savoye. Poháněla Špitálský mlýn a Zadní mlýn. V roce 1912 byl její tok omezen stavidly u Velkého jezu.