Vltava přinášela do roku 1882 radnici slušné příjmy z monopolního obchodu se solí

Pohlednice se záběrem proti proudu Vltavy z období c. k. není vymyšlená nebo naaranžovaná, možná trochu loďka v popředí, přesně tak malebné to tam bylo. Malebné také proto, že malíři nemalovali nejčastěji třeba radnici, ale špalíčky objektů za klášterem na pravém břehu Vltavy. Navíc vpravo Malý mlýn stál na ostrůvku v řečišti Vltavy. Mezi Předním (vlevo) a Malým mlýnem protéká menší část Vltavy přes vorovou propusť. Větší část obtékala přes jez Malý mlýn, v tom čase sokolskou plovárnu. Vltava na pohlednici má už v sobě vody Malše, ale bez Mlýnské stoky. 

Vltava je šumavská a jihočeská řeka. Sice přibírá ve středních Čechách Berounku a Sázavu, ale z jihu Čech je v ní vody nejvíce. Někteří Pražáci halasí, že jsou křtěni Vltavou, měli by ale přiznat, že v té křtěcí vodě je také Lužnice, Otava, Malše, Šumava a Novohradské hory. Vltava teče Českobudějovickou pánví od starších třetihor. Do té doby tekla Vltava od Vyššího Brodu do Rakouska. Předpokládá se dokonce, že všechna voda z okolí Budějc tekla na jih.

Situace se změnila, když se vyvrásnily Alpy. Zvedla se krajina od Českých Velenic k Šumavě a Vltava se obrátila na sever. Nečekaně si však neproklestila snazší cestu na severozápad k dnešním Vodňanům, ale prorazila si kaňon u Hluboké mezi skály směrem na sever k Purkarci. Vltava se v roce 872 jmenuje tehdejším jazykem Fuldaha, v roce 1113 Wultha, v Kosmově kronice z roku 1125 Wlitaua. Není výslovně doloženo, jak Vltavu nazývali Keltové. Jestli například už Fuldaha.

Pravděpodobně má tvar Wlitaua a Wilthauwa původ ve staroněmčině, což by volně přeloženo znamenalo divokou prudkou řeku. To Vltava byla, o čemž svědčí Čertovy, Červenské a Svatojánská proudy. Ve staročeštině za přispěním latiny se dělo leccos. Zvratnou analogií se měnilo V v M a zase M ve V. Tak se objevil v roce 1253 název Moltaua a z toho německy Moldau. Ustálilo se měkce znějící Vltava. Básník Jana Neruda zaznamenal, že na Malé Straně se jihočeské vltavíny nazývány moldavity.

Před rokem 1265 technický zakladatel města rytíř Hýř tok Vltavy přizpůsobil k obranným účelům připravovaného královského města, ale jistě nezasahoval do bočních ramen a ostrovů mimo městské jádro. To až ve 20. století se začaly budějcké ostrovy a ostrůvky likvidovat. O konci Střeleckého ostrova, to je zasypat pravé rameno Vltavy, rozhodl zemský úřad s památkovou a uměleckou komisí v únoru 1939. Aby uchlácholily veřejnost, oznámily že se ponechá malá zátoka za Hardtmuthkou, kde byl oblíbený Schillerův park s altánem.

Vltava přinášela do roku 1882 radnici slušné příjmy z monopolního obchodu se solí. Na Vltavě úspěšně podnikali lodní dopravci Lannové a Zátkové (Buquoyové spíše na Malši). Dne 12. listopadu 1930 v 6 hodin ráno byla jako finální akce regulace řek spuštěna hradící konstrukce nového válcového jezu (hovorově bubnů) do dna řečiště. Během tří až čtyř hodin bylo dosaženo plného vzdutí hladiny Vltavy 3,55 metru. Zároveň také prvně propluly vorovou propustí vory. Že by regulace řek vyloučila dostat se Vltavě s Malší na náměstí (2002) se říci nedá.

Vltava dlouhá 433 kilometrů je nejdelší českou řekou. Také až do Mělníka největší. Labe celé z Krkonoš do Hřenska má 364 kilometrů. Čas od času se vynoří otázka, jak to, že Labe je Labem i pod Mělníkem, když je menší. Labe je však známé už v antice pod názvem Albis. Vltava se do Labe vlévá, ale určitě v Hamburku, kdyby se udělal rozbor, teče více vody Vltavy než Labe u Mělníka.

Vltavu si půjčují ke svým dílům hudební skladatelé, básníci, prozaici i politici. V roce 1950 byla přejmenována naše Broukárna na Vltavan.