Podniky ve Sterneckově ulici musely často měnit razítka. Každou chvíli sídlily v jiné ulici

Na pohlednici je zachycena ulice U Černé věže (Sterneckova) mezi lety 1898 a 1910. Nestojí ještě opodál vpravo secesní obchodní dům Hajíček. Hovorově tradičně dlouze u Hájíčků, správně je však krátce u Hajíčků. Když se po roce 1989 vrátil Leopold Hajíček nejmladší, ale také již v letech, potvrdil že je Hajíček, přičemž na Hájíčka si zvykl. Po roce 1898 proto, že už stojí na rohu Hroznové Živnobanka (dnes ČSOB). Ulice je prosluněná, obchodníci vytáhli proti slunci plátna. Učedník měl tyčku s háčkem a plátno vytáhl z portálu.

Kdyby se životní úroveň za c. k. hodnotila podle počtu klobouků na jednoho obyvatele, tak dnes úrovně c. k. nedosahujeme. Podle pamětníků měl každý doma ve skříni štos klobouků, které si bral podle toho, kam se zrovna chystal. Hospodští frajeři uměli bravurně při vstupu do lokálu zavěsit klobouk na věšák. Po 1. světové válce se v Budějcích začaly prosazovat čepice žižkovských Pepíků.

Zcela vpravo je restaurace Jana Průši U anglického dvora. To byl dobrý název. Jméno restaurace nebo hospody navozuje, co asi může návštěvník čekat. V Biskupské ulici bývala hospoda Vlčí jáma, u které nebylo pochyb, co je to za podnik. Hostinec U anglického dvora byl zde již v roce 1873, kdy se ulice jmenovala Židovská. Tenkrát za hostinského Václava Eckerta, který povýšil hostinec na hotel, stál oběd 35 krejcarů, předplatné na celý měsíc 9 zlatých.

Pohlednici lze též datovat podle toho, že hostinský Jan Průša působil v restaurace jen v letech 1906 až 1908. Nešikovně odstranil z názvu U anglického dvora, aby se sám zviditelnil. Možná právě proto se mu nedařilo. Jihočeské listy v roce 1920 uveřejnily, kde všude byl hostinským: U kapra, U katolických tovaryšů, U anglického dvora, v Besedě, restauraci Českého akciového pivovaru a U zlaté hvězdy. Po odchodu Jana Průši se zase vrátil název U anglického dvora.

Anglický dvůr zanikl v roce 1926, kdy dům koupila pražská pojišťovna Merkur a arogantně oznámila, že restaurace končí. Přízemí pronajala firmě TRI-KO-TA, obchod zbožím trikotovým a pleteným, prádlo dámské a panské všeho druhu a obuv značky BUSI. To se ještě ulice jmenovala Sterneckova.

Přejmenovávání ulice začalo v roce 1945. Sterneckova byla zrušena a nahrazena názvem Obchodní, potom ulice UNRRA (to byla velká sláva, první ulice UNRRA v republice), pak Stalingradská (zase sláva), když se konečně uveřejnilo, co byl Stalin za člověka, byla to chvíli ulice Volgogradská, následovala Kopeckého a Jirsíkova. Podniky ve Sterneckovce pořád musely měnit razítka a hlavičky papírů. V roce 1990 se nevrátila Sterneckova ani Jirsíkova, ale úplně obyčejný název U Černé věže.

Původně to byla ulice Židovská, potom Markétská, znovu Židovská a část u hlavního kostela Mikulášská. Posloupnost názvů představuje historii města v kostce. Nemusí se sáhodlouze učit dějepis. Stačí vyjmenovat názvy, jak šly za sebou.

Vlevo druhý dům s cimbuřím je známý Wortnerův dům, dnes výstavní prostory Alšovy jihočeské galerie. Od roku 1860 zde rodina Wortnerů po několik generací provozovala výrobu a výčep lihovin, nespisovně kořalek. V období 1. republiky měla živnost zapsanou Marie Wortner. Od roku 1949 jezdily ulicí od sadů k záložně a Kanovnickou trolejbusy, dokonce v obou směrech. Nebylo tolik dopravních značek, trolejbusy se opatrně vyhnuly, automobily přibrzdily a lidi uskočili na chodník. Ani tam nevartovala policie, šlo to samo, ale také je faktem, že bylo málo aut.