DRBNA HISTORIČKA: U Předního mlýna

V řečišti Vltavy a Malše za klášterem u Předního mlýna býval malý ostrov, na kterém měli Sokolové ve starém Žitném mlýně od roku 1899 plovárnu. Patrový objekt Žitného mlýna se sedlovou střechou je na dobové pohlednici vlevo, Přední mlýn (dnes Hotel Budweis) stojí v pozadí vpravo. Úplně vzadu je vidět zadní část dívčích škol na Husově třídě. Sokolové si starý mlýn upravili uvnitř na tělocvičnu, šatny, kanceláře a skladiště lodí. Romantiku vody a přírody přímo v centru města doplňovala vodní cesta z jižních Čech do Prahy (Adalbert Lanna se po ní vydal až do Hamburku, i když zrovna nezačal za klášterem, ale pod Dlouhým mostem).

Ostrov se Žitným mlýnem odděloval vlevo od Sokolského ostrova pevný jez, od Předního mlýna vorová propusť, přes kterou vedl na sokolskou plovárnu jediný přístup po lávce se zábradlím, které ale bylo jen po jedné straně. Na ostrov se ovšem mohlo doplavat. Vltava bývala poměrně čistá a Malše byla čistá vždycky, tedy kromě povodní, kdy ji většinou zakalila Stropnice. Vpravo parkují vory, které z Vltavy pluly přímo, kdežto z Malše se převazovaly přibližně z šesti metrů na osm metrů. Voraři asi zašli na svačinu ke Třem sedlákům nebo Na růžek. Při odjezdu zdravili v kapličce za klášterem svého patrona šťastné jízdy sv. Jana Nepomuckého.

Společenstvo mlynářů a krupařů si v roce 1872 zbouralo stávající Přední mlýn (původně Dvorní) a postavilo si mlýn zcela nový. Ten Žitný už nepotřebovali, ostatně se v něm mlelo jen žito. V Předním se zpracovávala pšenice na několik druhů mouk, krup a krupice. Dne 31. března 1929 sokolská plovárna na ostrově vyhořela. Shořelo všechno, zůstaly jen obvodové zdi. Podle zprávy hasičů byl oheň založen úmyslně. Hasiči byli na místě včas, ale na ostrov vedla jen úzká lávka, na níž mohl hasit tak jeden hasič. Vody bylo dost, ovšem čerpadla stála na břehu u Předního mlýna.

Podle dobových místních listů nebyl pachatel vypátrán, ani v hasičských ročenkách se pachatel neuvádí. Nabízela se souvislost s regulací řek ve městě. Radnice již rozhodla, že ostrov se Žitným mlýnem bude odstraněn, Sokolský ostrov bude spojen s Hroznovou ulicí násypem, Vltava a Malše potečou na nový Jiráskův bubnový jez a za klášterem zůstane jen slepé rameno, o které ještě navíc musel slovně bojovat Klub za staré Budějovice pod vedením Adolfa Trägera. Radnice o ostrůvek po Žitném mlýnu neměla zájem, na rozdíl od jiných měst, pro které je každý ostrov hodnotný prvek. Radnice zastávala názor, že i slepé rameno je zbytečné.

Lze připustit úsilí radnice řešit regulací řek velké povodně, které se dostávaly až na náměstí (1888, 1890) a městu škodily. Později škodily i malé povodně, které zaplavovaly Havlindu, Wilsonovo náměstí a Rybní ulici. Regulace byla provedena podle vodohospodáře Antonína Jiráska. List Republikán uveřejnil dne 25. srpna 1930: „Dnes prvně proplují vory novým řečištěm Vltavským a po prvé budou spuštěny pohyblivé válcové jezy. Přední mlýn se zařizuje v důsledku regulace Vltavy na pohon elektrický. Náhon bude panem Havlíčkem zasypán a na jeho místě zřízen sad.“

Nový bubnový jez s elektrárnou a vorovou propustí opatřenou retardérem byl nazván podle autora regulace jezem Jiráskovým. V předstihu byl zrušen přepadový jez u Valchy. Vltava od roku 1930 teče rovnou na Jiráskův jez a přibírá cestou Malši. Slepé rameno bez Žitného ostrůvku má dnes pod gotickým panoramatem kláštera snad také určité kouzlo. Na povodeň 2002 ale Jiráskova regulace nestačila.