Dnešní historické okénko bude jistě zajímat zejména pány. Podíváme se totiž na Velký pivovar, Bierdepot, spory o pivo a nový Měšťanský pivovar.
Na složeném retro snímku z archivu Radka Vopaleckého je zachycen Velký či Bílý pivovar v tehdejší Divadelní ulici. Vlevo nahoře stojí za Malší jižní část areálu Velkého pivovaru. V objektech vystupuje hradební bašta Katovna, v níž skutečně pobýval ve středověku městský kat. Byl z hlediska lidskosti nečistý, proto musel bydlet za hradbami. Na někdejším parkánu měl zahrádku. Věž Katovna byla zbořena před 1. světovou válkou, později v roce 1928 byl v těch místech postaven trakt Savoye.
Vlevo dole je prospekt Divadelní ulice po roce 1818. Vlevo stojí empírové divadlo, postavené nad sklepy Velkého pivovaru. Ulici vzadu u Malše uzavírá podle popisu Krumlovská brána (Linecká brána) zbytečně zbořená v roce 1844. Pivovarské sklepy pod divadlem byly v provozu ještě v roce 1881. Pravděpodobně ale fungovaly i později. Traduje se, že herci divadla o skladu sudů věděli a po představení se sem chodili posilnit. Možná i před představením.
Uprostřed je provoz na dvoře Velkého pivovaru. Vpravo nahoře Divadelní ulice ve směru k mostu přes Malši. Dům s arkádami podloubí na pravé straně ulice je upravený Velký pivovar. Zbořený byl v roce 1912. Škoda, že jedinečný výtvarný prvek města, arkády podloubí, nebyl při stavbě bloku Savoye dodržen. Na konci Divadelní, skoro až u mostu, již nesahal Velký pivovar, stál tam Wendlerův hostinec (před stavbou Německého domu středisko německých spolků), později restaurace U Strohmayerů.
Vpravo dole stojí dům, který má stále ve štítu písmena B. B. Pod ním je uveden název Bierdepot čili sklad piva. Protože dům stojí v Široké ulici vedle Broukárny, tedy firmy B + B, předpokládalo se, že jde o počáteční písmena majitelů firmy Brouka a Babky. B + B se ovšem dostaly do Široké až v roce 1935, předtím sídlily v nájmu U Smetanů. Ve skutečnosti písmena znamenala Budweiser Bräuberichtigen (Budějovičtí právovárečníci). V domě B. B. býval skladníkem pan Schnarcher ještě ve 30. letech 20. století.
Budějovičtí právovárečníci měli spory s radnicí už od 15. století. V roce 1495 se konečně jakž takž dohodli, že měšťané budou vařit pivo z ječného sladu, tehdy zvané pivo červené, a radnice bude ve své režii vařit pivo pšeničné, tedy bílé. Šlo o peníze. Radnice měla z prodeje piva až 10 % příjmů v rozpočtu a obchodníci s pivem měli ještě větší zisky. Až roku 1795 získali právováreční měšťané po soudních tahanicích s městskou radou do správy oba pivovary. Velký v Divadelní a Malý na rohu ulic Karla IV. a Kněžské.
Před rokem 1874 bylo právovárečníkům postupně jasné, že oba pivovary, obklopené městskou zástavbou, nebude možné rozšiřovat. Rychle rostoucí město nestíhaly pivovary zásobovat pivem. Definitivně rozhodli v roce 1847, že postaví na Lineckém předměstí nový velký a moderní pivovar, k čemuž koupili od paní Knappové příslušné pozemky. Již roku 1848 byl na Lineckém postavem sklep a lednice podle projektu stavitele Josefa Bednaříka. V roce 1862 byly postaveny varna, spilka a kvasírna podle projektu stavitele Josefa Sandnera.
V roce 1863 přibyla obytná budova pro úředníky nad sklepem a menší výčepní místnost, kde se v létě mohlo přímo od ledu čepovat pivo. Na Lineckém se stavělo dál, roku 1866 byly dokončeny ležácké sklepy a v roce 1871 moderní sladovna. Toho roku přijali právovárečníci pro svůj nový pivovar oficiální název Budweiser Bräuberichtigen. V roce 1895 se objevil ještě český název Měšťanský pivovar, hovorově „Měšťák“ (mnohem později Samson).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.
