Pohlednice vodní hladiny Mlýnské stoky a grafitového mlýna není sice úplně kvalitní, ale má svěží barvy a vypovídající hodnotu. Zřejmě to tak za první republiky vypadalo, nebo nedá se říci, že nevypadalo.
Po levé straně na pravém břehu Mlýnské stoky stojí altánek a od něho směrem k poště k Žižkovo třídě se rozkládalo Senovážné náměstí. Stálo tam několik domů, v nichž v jednom sídlila firma „Diskrétia“ a ve druhém hostinec U Labutě, navštěvovaní řidiči autobusů, kteří tam parkovali. Dále do Žižkovy bývala bujará restaurace Na Šlajferně.
Vpravo, tedy od levého břehu Mlýnské stoky, směrem k muzeu, to Senovážné nebylo. Rozkládala se tam čtvrť zvaná Fiškostna, jejíž osou byla Rybní ulice. V místě, kde na snímku teče široká (byl tam brod) azurová Mlýnská stoka, je dnes přibližně parkoviště osobních aut na Senovážném a na prostoru grafitového mlýna stojí areál Domu kultury Metropol. Mlýnská stoka byla za c. k. Mlýnským potokem a původně měli rybáři z Rybní v ramenu Mlýnského potoka haltýře plné ryb.
Mlýnský potok býval širší, než dnes kolem sadů. Traduje se, a má to reálné jádro, že rybáři dojeli s haltýři ve vleku vorů za dva dny do Prahy na Podskalí a toho dopoledne už prodávali naše kapry v Praze na trhu. Mlýnský potok se stal stokou hlavně za první republiky, kdy se potok reguloval a vtěsnal do úzkých kamenných břehů. V lednu 1920 uvedly Jihočeské listy, že služky hází do Mlýnské stoky popel, a že v určitých místech jsou už kopičky. A ještě zdůraznily, že to také dělají někteří zaměstnanci radnice, v tomto případě metaři, kteří zametají do Mlýnské stoky smetí.
V lednu 1928 oznámil policejní úřad, že odhazovaní odpadků, hrnců, sypání popela, jakož i jakékoliv znečišťování Mlýnské stoky bude stráží bezpečnosti stíháno a proti pachatelům zavede se trestní stíhání. Asi nebyl nikdo přistižen, protože by to Jihočeské listy jistě s chutí uvedly, kdo to byl a kde bydlel.
Na Senovážné náměstí ústily před rokem 1900 do Mlýnské stoky potoky Vrátecký a Dobrovodský. Vrátecký protékal volně Lannovkou a Dobrovodský Průmyslovou. Město bylo obklopeno vodními toky, a jak napsal básník Jan Neruda, objímaly město jako prsten skvostný. Trochu přeháněl, ale nikdo mu neodporoval, tudíž stručně řečeno objímaly. Také byly kolem ostrovy. Mlýnská stoka je rameno Malše, takže dodnes leží střed města na ostrově mezi rameny Malše.
V roce 1932 bylo pod Malým jezem vybudováno spojení obou ramen Malše a upraveno pro koupání dětí s názvem Malé Benátky. Není to doloženo, ale když jsme měli Malé Benátky, můžeme si domyslet, že Okrašlovací spolek uvažoval o Velkých Benátkách. To byla pozoruhodná kvasná doba.
Okrašlovací spolek sázel stromky pro potomky, postavil meteorologický sloup u pošty, budoval se Háječek, ZOO, hvězdárna, botanická zahrada, stavěly se školy Masaryčky, Vatikán, Kotva, Savoy, Corso, Broukárna, TETA, Elektropalác, Jiráskův jez, letiště, Sokol kultivoval Sokolský ostrov, Orel Orelský ostrov (Střelák), vyrostl Fénix a jiné. Mohl by se připomenout pro tuto dobu i podnik Rokoko, kde účinkoval Karel Hašler, ale na Rokoko si lidi stěžovali a radnice ho zavřela.
Mlýnská stoka ohraničující Senovážné, tehdy náměstí 1. máje, se začala zakrývat v roce 1958. To se ještě držela restaurace Na Šlajferně, poněvadž tam chodili na jídlo zedníci, kteří stavěli Pozemní stavby.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
