Na pohlednici z let po roce 1904 překlenuje Vltavu první železný Dlouhý most. Byl postaven podle projektu Václava Koudelky roku 1880. Most příhradového typu byl dlouhý 95,4 metru. V roce 1930 byl posunut po proudu o 13 metrů a ještě sloužil do října 1932. Na původním místě v ose ulice Husovy byl postaven druhý železný Dlouhý most podle projektu Škodových závodů Plzeň. Výrobu a montáž železné konstrukce provedla mostárna A. Reinberg z Pardubic.
Plzeňsko-pardubický most je ještě v paměti. Před rokem 1930 předpokládala radnice, že přes most povede tramvaj do Čtyřech Dvorů. Mělo to logiku, poněvadž Čtyrák byl čím dál tím větší, přičemž většina lidí musela přes most, protože pracovala ve městě (je to skoro jako dnes). Plán nové tramvajové linky byl dobrý, jenže Dlouhý most ležel na státní silnici a stát byl investorem. Radnice nakonec tramvaje zrušila. Na nový most neměla, ani obec Čtyři Dvory nemohla pomoci.
Kdy se prvně postavil Dlouhý není doloženo, jen se o něm psalo už v roce 1369 a nazýval se Dlouhý. Z toho lze odvodit, že v tom čase už nějaké mosty ve městě byly, ale krátké. To byly dřevěné padací mosty před městskými branami. Tyto mosty byly postaveny jistě brzy po založení města, zejména kvůli obchodní cestě jih – sever, která přinášela městu příjmy. Dvojitý byl před Lineckou bránou.
Na západ se asi zprvu přes Vltavu brodilo. Nebo taky ne. Technický zakladatel města rytíř Hýř byl do té doby purkrabím na hradu Zvíkov a cestu „do práce“ měl přes Vltavu, takže si možná nějaký dřevěný most nechal postavit, než se s kočárem nepohodlně a nebezpečně brodit, ale doloženo to není. Dnes je Vltava pod Dlouhým mostem hluboká průměrně 1,5 metru.
První Dlouhé mosty byly dřevěné. Bylo jich průběžně několik tak, jak se most opotřeboval, nebo byl stržen povodní, anebo když ho Francouzi v roce 1741 zapálili, aby znemožnili rakouskému vojsko je dohnat. Poslední dřevěný most byl postaven v roce 1818. Byl dlouhý 103,5 metru a v provozu byl s opravami až do roku 1880. To byl nejdelší Dlouhý most. První až třetí železné Dlouhé mosty byly či jsou kratší.
Na rozdíl od jiných královských měst nemáme žádný kamenný gotický most, renesanční, barokní nebo empírový, a ještě osazený sochami. Přitom na přelomu 16. a 17. století bylo město bohaté (byla zde i královská mincovna), takže finanční problém to nebyl. Menši kamenný gotický most se dvěma oblouky jsme měli na konci ulice Karla IV. Byl postaven přes Mlýnskou stoku v roce 1546, ale roku 1880 se radnici znelíbil a klidně ho nechala zbořit. Dnes by se obdivoval.
V nové době roku 1998 se druhý železný Dlouhý most posunul proti proudu směrem k bubnům přesně o 18,162 metru, pomalu „putoval“ šest hodin, a sloužil do 27. října 1998. Dne 28. října 1998 byl slavnostně otevřen třetí železný Dlouhý most. Projekt vypracoval Roman Koucký. Ocelová konstrukce je dlouhá 96,5 metru (škoda, že Roman Koucký nezařídil rovných 100 metrů). Normální nosnost mostu je 32 tun, výhradní 80 tun a výjimečná 196 tun. Konstrukce nad vozovkou a chodníky má velké odlehčovací oválné otvory. Chodníky konkávní zábradlí.
Absolutně nejdelší most ve městě to není. Delší byl železný most z prostoru dnešního Mercury Centra přes nádražní těleso do Pětidomí dlouhý 380 metrů a nejdelší byl dřevěný most pro koňku přes vysušený Krumlovský rybník z Mánesovy k Malši 420 metrů.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
