Divadelní ulice (od roku 1945 Stejskalova) po roce 1908 vypadala dobře. Stál tam Velký pivovar, divadlo, obchodní dům Glogau, Zemská banka, Stecherův dům, Wendlerův hostinec, zájezdní hostinec U Černého orla a ulicí jezdila tramvaj (zastávka u divadla). Blok Savoye a Broukárna nejsou o nic horší, ne-li lepší, jen se připomíná, že jsme měli v centru města Velký pivovar. Nechali jsme si jen Malý pivovar. Ani v jednom se už po polovině 19. století pivo nevařilo, ale budov dvou pivovarů v historickém jádru města by si jinde radní považovali.
Na pohlednici stojí vlevo na nábřeží Malše patrový hostinec U Wendlerů, zasahoval letní restaurací až k baště Katovně, a následující dvoupatrový dům je Velký či Bílý pivovar. Měl několik arkád podloubí. Vařilo se zde bílé pšeničné pivo. Roku 1553 se pivovar uvádí jako „Herrnpierhaus“ v roce 1556 „Weisspierhaus“. V té době vedlo k pivovaru dřevěné vodovodní potrubí z Krumlovského rybníku na levém břehu Malše. Po zboření Linecké brány v roce 1844 byl v linii Divadelní postaven klasicistní Wendlerův hostinec přiléhající na pohlednici k Velkému pivovaru.
O Velký pivovar se slovně (možná nejen slovně) bojovalo do posledního dne. Vlastenecké místní listy vinily za likvidaci historického Velkého pivovaru jisté německé konsorcium a německou radnici. Radnici za ziskuchtivost. Když předtím radnice hodlala ve Velkém pivovaru zřídil centrum státních úřadů. Zajímavostí bylo, že v německém konsorciu, které radnici „předběhlo“ byl členem Johann Stepan, jenž jako stavitel potom v tom místě postavil blok Savoye.
Velký pivovar se začal bourat na začátku března 1912. Zprávu o tom přinesly Jihočeské listy ze dne 2. března 1912: „Ve Velkém pivovaru byla do poslední chvíle v zadních prostorách Hahnova výroba žitné kávy. Pracovalo se až do chvíle, kdy se nad dílnou bouralo. Ve zdi se objevily trhliny a lidi odtud rychle utekly.“ Oficiálně se začal Velký pivovar bourat dne 13. února 1912.
Nevědělo se, že rakouský mocnář nepříčetně vyhlásí v roce 1914 válku, čímž se poté v Divadelní a na nábřeží nic nedělo. Do roku 1926 tam zelo zbořeniště a od Kočvarova domu v Divadelní se zalomením až k Biskupské byla postavena dřevěná ohrada. Pamětníci uváděli, že si tam na starých hradbách a zbytků věže Katovny jako kluci hráli. Ti byli s takovým rejdištěm spokojeni.
V roce 1927 už v tom místě v novém domě ve stylu art deco otevíral Bedřich Klabačka legendární kavárnu Savoy. Skoro každý stále doufá, že se Savoy vrátí.
Jako objekt byl Velký pivovar stále v zájmu. V roce 1871 vyslal k nám c. k. erár komisaře c. k. Tabákové režie, aby vyhlédl vhodný objekt pro výrobu doutníků a tabáku. Vybral si poloprázdný Velký pivovar. Výroba doutníků ve Velkém pivovaru byla zahájena dne 6. března 1872. To byla první tabáčka. O tabáčku také usiloval Tábor. Ale Tabáková režie ve Vídni rozhodla roku 1875, že hlavní tabáčka bude u nás. Koupila pozemky na rohu dnešní Novohradské a Průmyslové, kde byl dne 15. listopadu 1876 zahájen provoz.
Velký pivovar potom ožil vinárnami a řadou obchodů, jak o tom svědčí dobová pohlednice. Vinárna Savoy vlastně navazovala na genius loci (jako Slavie v Praze u Národního divadla).
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
