pátek 15. listopadu 2019 Leopold

DRBNA HISTORIČKA: Jaroslav Hašek si v hospodách dobíral hosty. Léčil tam i bolesti žaludku

V dalším vydání Drbny historičky se Jan Schinko vydal po stopách spisovatele Jaroslava Haška, respektive po místech, kde si dal rád něco dobrého k pití. Návštěvu hostince nevynechal, ani když ležel jako pacient v nemocnici.

V restauraci U Volbrechtů v Kněžské ulici si spisovatel Jaroslav Hašek dobíral hosty. Kusé paměti naznačují, že některé i urazil, ale vzápětí to obrátil v žert. Není spolehlivě zaznamenáno, že by ho odněkud vyhodili. Jen U Volbrechtlů mu jednou odmítli nalévat, Hašek hrdě odešel, nějaké peníze sehnal (to uměl) a vrátil se.

Další restaurace, kterou Hašek navštěvoval byl podnik U Novotných v Lannovce, blíže k nádraží (dříve U Srnečka). Cestou sice míjel hospodu U Srdíčka, ale nezašel. Nebo zašel a hned vypadl. Chodili tam vojáci. Odhadl, že on jako jednoroční dobrovolník (do budoucna důstojník), kterému se navíc nechce platit útratu, by tam žertovat asi nemohl. U Novotných se hrálo ochotnické divadlo a pořádaly se humoristické večery. Není známo, že by se jich aktivně zúčastnil. Od Novotných se zřejmě vracel zpět do města. Hospody kolem nádraží Haškovy pobyty neuvádí.

Připomíná se, že chodil do Slunce. To byla hotelová restaurace, tedy lepší podnik. Zdá se, že si podniky vybíral. Jistě věděl třeba o Vlčí jámě. Někdy navštívil také vinárnu U Solnerů (později U Dvanácti apoštolů, Hubertus a Pod věží). Vliv mohlo mít též to, byl-li podnik český nebo německý. Hotel Zvon byl tenkrát převážně německý. Také korzo na této straně náměstí bývalo německé. Na korzo Jaroslav Hašek ovšem jednou zašel, provokoval c. k. důstojníky, ale to bylo dost nebezpečné.

Z prvních okružních „jízd“ se připomíná ještě hostinec U Kabátů v Krajinské. Tyto okruhy podnikal z kasáren. Někdy v civilu, jindy v uniformě. Druhé okružní jízdy podnikal z vojenské nemocnice, kde „ležel“. Třetí okruh se nacházel mimo město od hostince U Ruského cara až do Protivína. Vlakem jezdil zadarmo, poněvadž se seznámil s inspektorem c. k. železnic a u něj v Protivíně přespal. Potom šel zpátky přes Netolice a Zliv a jistě se zastavoval všude v hospodě. Nakonec právě U Cara, když byl již 5 dní nezvěstný, ho definitivně chytili.

Třetí okruhy podnikal z vojenské nemocnice, kde si „stonal“ s bolestmi žaludku a revmatismem. Podle Otakara Hoška, který s ním sloužil a chodil po hospodách, si mu Hašek několikrát stěžoval, že ho bolí žaludek (asi řekl, že je mu blbě od žaludku), takže přece jen ho něco trápilo, když revma zřejmě neměl. Z nemocnice se dostal až do hostince U Města Krumlova na rohu Linecké a Roudenské. Dnes v tom místě stojí panelák a drogerie. Název U Města Krumlova se po roce 1990 objevil v Rožnově, kde se hostinec tradičně nazýval U Jiroušků.

Haškologové se snažili zmapovat, které hospody v městě Hašek navštívil, ale není to pořád ukončené. Jednodušší by bylo vyjmenovat ty, ve kterých nebyl.  Dne 15. září 1915 přešel s parťákem Strašlipkou na ruskou stranu. Mluvil dobře rusky, problémy neměl. Navíc mluvil a psal německy, francouzsky a polsky. Na frontě se naučil maďarsky a v Rusku se učil čínsky a mongolsky.

Měl rád cukrové pendreky, buchty a koláče. V kasárnách měl vždy po ruce láhev rumu založenou v šanonu s vojenskými předpisy. Ve vojenském listu měl uvedeno: politicky nespolehlivý, podfukář a údajně i podvodník. V Rusku však nepil a podřízeným vojákům vodku vyléval. Všechno o něm je možné, jen nezpochybnitelné je, že napsal Švejka. Mohlo by se říci Švejk a spol. c. k. (Lukáš, Katz, Ságner, Biegler, Dub, Flanderka, Jurajda a Baloun). 

Autoři | Foto Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Švejk, Jan Schinko

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.