V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na řeku Malši. Ta byla v období první republiky sportovně a kulturně na výši. Pořádali se závody v plavání, v zimě se hrál hokej. Dnes se mluví o tom, že má řeka potenciál. Podle Schinka to není nic nového, mluvil o tom totiž už Jan Neruda.
Na pohlednici z dob před tramvajemi (nejsou vidět kandelábry), což je přibližně před rokem 1909, ale po roce 1903, poněvadž stojí již Okresní dům a justiční palác, je dobře vidět přístup z Linecké k Malši. To byla tehdy Linecká, název Wilsonovo náměstí je pozdější. V roce 1890 meškal ve městě básník a spisovatel Jan Neruda, prošel se městem a okolím, odjel do Prahy na Malou Stranu a napsal fejeton o Budějovicích Českých, ve kterém uvedl, že vodní toky a zeleň objímají město jako prsten skvostný. Trochu básnické, ale vystihl podstatu města.
Na levém břehu Malše je přístavní rampa. Podle jiných snímků nesloužila ani tak k nakládání materiálu na vory, jako nástupiště k provozu lodí a lodiček. Existují pohlednice, kde se v těch místech prohání jachty, ale jde o montáž. Na to je Malše malá, stejně jako na veslařské primátorky (osmiveslice). V období 1. republiky byla Malše sportovně a kulturně na výši a to v létě, v zimě, což prospívalo i městu. Jihočeské listy uvedly zprávu o plaveckých závodech:
„Na Malši mezi mosty se konaly III. mezinárodní závody Sportovního klubu České Budějovice ve vodních sportech ve dnech 26. a 27. července 1924. Mezi návštěvníky byl i starosta města Bedřich Král, členové městské rady, několik zástupců okresní správní komise, velitel 5. pěší divize gen. Horák, další vyšší důstojníci, zástupci sportovních klubů, Sokola, hasičstva, zástupci sportovního tisku z Prahy a Vídně atd. Obrovská účast diváctva. Letecký prapor, jehož aeroplán shodil na závodiště nádhernou kytici se stuhami ve státních barvách s nápisem Vzduch – vodě.
V závodě na 100 metrů znak vyhrála slečna Dadla Müllerová z Prahy, jest ale jihočeská krajanka, neboť otec její pan Josef Müller býval v Českých Budějovicích řídícím učitelem na Matiční škole. Zúčastnil se i starý nezmar Nikodém. Také se hrálo vodní pólo.“ (Pozn.: Alfrédu Nikodémovi bylo tehdy 60 let, narozen 1864, zemřel 1949.)
Ovace sklidila naše slečna Dadla. Když by se to fiktivně převedlo do současnosti, musel by se takových plaveckých závodů mezi mosty na Malši zúčastnit primátor města a členové městské rady, nehledě na ostatní složky, novináře a členy aeroklubu. V zimním období, kdy Malše na delší čas silně zamrzla, se hrál mezi mosty hokej, přičemž byly postaveny provizorní tribuny.
V novějším období kolem roku 1960 se pořádaly na Malši závody motorových kluzáků. Motory se vyvíjeli v závodě Motor-Union na Střeleckém ostrově (pokračovatel strojírny ČBS hovorově Čebes). Pamětníci připomínali, že když už byly motory do vodních kluzáků vyvinuty na dobrou úroveň, byly zásahem z centra zrušeny. No, plašily ryby a do vody ukáply benzin, ale mohly se zkoušet jinde.
Vezme-li se v úvahu Mlýnská stoka, což původně nebyla stoka, ale rameno Malše, ne-li Malše sama, rozkládá se centrum města na ostrově. Komunikační uzel Malše-divadlo-Savoy (bývalá) je v jiném měřítku podobný s uzlem Vltava-Národní divadlo-Slávie. Normální Malše je mírumilovná, když je sucho dá se u Hamru přeskákat po kamenech. Nenormální se hned roztáhne do Havlindy. Politici se dnes nechávají slyšet, že Malše má potenciál. Není to ovšem nic nového, už Jan Neruda básnickým způsobem řekl, že řeky Budějovic Českých jsou prstenem města.
