V dalším dílu Drbny historičky se podíváme na Lannovu třídu. Alespoň tedy na její část. Víte, proč z ní zmizely jírovce neboli kaštany? Jaký dům si v roce 1939 zabralo gestapo jako židovský majetek a co se s ním stalo? Tohle, ale i mnoho dalšího, se dočtete v dalším povídání historika Jana Schinka.
Snímek Lannovky ve směru od nádraží do města zachycuje stav před rokem 1928. poněvadž zcela vzadu ještě nestojí palác JČE a Jirsíkův národní dům (Vatikán). Novogotická věž vlevo patří německé reálce, která byla poškozena bombardováním na konci války v březnu 1945. Zničeno bylo křídlo v Jeronýmově ulici, v Lannovce se mohla reálka s věží zachovat. Bylo tam totiž po květnu 1945 ubytováno vojsko Rudé armády, takže toto křídlo v Lannovce zničeno zřejmě nebylo (dnes je v tom místě Prior). Každá věž či vertikála zhodnocuje výtvarně ulici.
Po levé straně probíhá dvojitá alej kaštanů. Řada dlouhých a vhodně širokých ulic ve městě měla aleje. Kaštany v Lannovce promrzly za kruté zimy v roce 1929, kdy skoro celou zimu mrzlo až do minima –42,2 °C. Komise rozhodla, že polosuché kaštany byly na podzim 1929 odstraněny. Strom kaštan se botanicky jmenuje jírovec, ale botanici pomalu ustupují. Je to prostě kaštan.
Vpravo stojí tři domy. Zcela vpravo hostinec U Srnečka Jana Novotného, vedle dům s arkýřem rodiny Stotzkých a na rohu Štítného Gellertův dům. Rudolf Gellert, majitel papírny, si postavil v roce 1900 palácovitý dům, který je z hlediska architektury na přechodu novorenesance k secesi. Rudolf Gellert a synové Osvald a Leopold s rodinami opustili město v roce 1938 zřejmě po událostech v Německu a hřímáním Hitlera. V roce 1939 zabralo dům jako židovský majetek gestapo.
Při náletu v březnu 1945 byl dům gestapa zasažen tak, že se zbortila průčelní stěna, přičemž se odhalily místnosti v domě. Radost byla, ale gestapáci se včas ukryli, nic se jim nestalo a nastěhovali se poté do Hardtmuthovy vily. Odborníci na let leteckých bomb rozeznávají bomby krátké (nedolétnou na cíl) a bomby dlouhé (přeletí cíl). Shodují se většinou na tom, že bomba na gestapo bylo krátká, zasáhla ho náhodou, což se při rozptylu na náletovém koberci stává. Cílem mělo být nádraží.
Dům s hostincem U Srnečka je ve srovnání s vedlejšími domy obyčejný. Postavený na konci 19. století už asi jako hostinec. Jan Novotný koupil dům v roce 1902 od manželů Binderových za 16 000 K již s hostincem U Srnečka. A ještě předtím v roce 1895 byl U Srnečka založen „Čtenářsko – ochotnický divadelní spolek Josef Kajetán Tyl“. Hostinec se tak stal malým kulturním centrem na Lannovce. Ochotnický soubor Tyl působil U Srnečka, později převažoval název U Novotných, až do roku 1952, kdy se přestěhoval na svou stálou scénu do areálu JČE.
Toku 1899 byla U Srnečka ustanovena druhá baráčnická obec „Řehtáčkovice“ (první baráčnická obec sídlila v restauraci Na Rychtě). Za Novotných byla v hostinci založena společnost stálých hostů U Novotných, která sice hlavně popíjela, ale pořádala vlastní humoristické akce. Její činnost sahala až na Dobrou Vodu, kde také pořádala humorné večírky. Z výtěžku svých akcí podporovala Národní jednotu pošumavskou a přispívala na dobročinné účely. K Novotným chodil v roce 1915 na pivo a likéry spisovatel Jaroslav Hašek. Jako obvykle neplatil útratu.
Trosky budovy gestapa, vlastně Gellertova domu, byly odstraněny až na konci roku 1946. Jihočeské papírny plánovaly vystavět na tom místě moderní budovu pro podnikové ředitelství papíren. Ale politikům po roce 1948 se to nehodilo. Pár let se otálelo a pak se tam postavil bytový dům s lékárnou dole.
