V dalším dílu pravidelného seriálu Drbna historička se Jan Schinko rozepsal o Nové ulici. Od kdy je vlastně nová? A co bylo dříve místo ní? Dva historické domy v ulici málem nahradila parkovací místa. A co dřív bývalo místo polikliniky? I to se dozvíte v dnešním seriálu.
Pohlednice, která prošla poštou v roce 1908, zabírá dnešní třídu Na Sadech s průhledem do Nové ulice. Vlevo stojí Haasenburg z roku 1862, vpravo se rozkládá Besední sad obklopený původním stylovým plotem a v pozadí vysoký dům s věžičkou stavitele Josefa Priesla z roku 1898. Mezi Haasenburgem a Prieslovo domem začíná Nová ulice vlevo s dvojicí pozdně klasicistních poměrně nízkých domů.
V tomto severovýchodním sektoru města byla Nová ulice novou před polovinou 19. století. Vedla tím směrem jen polní cesta. Patřičně se potom užíval název Nová, odsouhlasil se radnicí a přežil dodnes několik politických režimů. První dva domy Vavřince Brabce z roku 1839 a 1842 (dnes č. 1 a 3) přiléhají k Haasenburgu, který byl k nim přistavěn, nikoliv opačně, jak to na první pohled vypadá.
Krátce po roce 1990 chtěla radnice oba domy zbořit a zařídit tam parkoviště. Kvůli několika míst pro auta zbořit dva historické domy vázané na lokalitu a staré barokní opevnění rozumně neprošlo. Chvíli se ještě na radnici verbálně bojovalo, ale v roce 1999 se začaly oba domy opravovat. Roku 2004 se v prvním domě etabloval ústav specializované zubní péče, ve druhém vznikla literární kavárna Měsíc ve dne s podnázvem Kavárna na půl cesty. Také zde galerie a obchod Hedvábí.
Haasenburg postavil civilní inženýr Alexander Haas a předal je svému příbuznému lékaři Karlu Hassovi. Od roku 1912 byla v objektu zařízena chirurgické léčebna lékaře Bohumila Růžičky. Po roce 1945 Okresní nemocenská pojišťovna. V letech 1955 až 1957 byl někdejší Haasenburg upraven na polikliniku. Oficiálně se to ještě nejmenovalo poliklinika, ale OÚNZ (Okresní ústav národního zdraví, na rozdíl od KÚNZ, krajský ústav národního zdraví). Na průčelí léta se oznamovalo – Buduj vlast, posílíš mír. Jeden čas to svítilo. Při opravách byly zbytečně odstraněny původní novogotické prvky, které se podílely na názvu Haasenburg, tedy hrad.
Na ulici je klid, aut bylo ve městě jen pár. Do sadů se nemohlo rovnou, jen vraty, která se na noc uzavírala. Hlídač chodil parkem i přes den a jak připomněla pamětnice z Prieslova domu: „Běda tomu, kdo by stoupnul na trávník. To by se teď hlídač asi divil.“ Výtvarně hodnotný plot kolem jednotlivých částí sadů připomínal ploty zámeckých zahrad. Plot se ještě dnes občas připomene nejen, že by se možná hodil, ale jestli by vydržel dodnes, kdyby nebyl za německé okupace odvezen do války.
Josef Priesel stavěl, předtím než si postavil svůj dům, palác Včela na náměstí podle projektu Paula Branga z Vídně. Na Prieslově domu lze najít shodné prvky se Včelou. Jde o vlnu přechodu z novorenesance do secese. V roce 1905 už Josef Priesel stavěl secesní domy. Žil v letech 1849 až 1913. Od roku 1945 sídlila v domě Okresní odborová rada učitelská. Po roce 1990 v suterénu se zařídilo Bistro a bar Pod úrovní, hospoda Pod úrovní se stanicí pivní pomoci, hodinářství a trafika.
Nová je rovnoběžná s ulicemi Riegrova, Baarova, Smetanova, Skuherského, Zátkova a Pekárenská. Do začátku 19. století to byly jen polní cesty. Výjimkou byla Pekárenská, která byla něco mezi polní cestou a silnicí, poněvadž tudy chodili lidi ze vsí východně od města na faru, do kostela a hřbitov v Budivojovicích (Staré Město).Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
