V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na dům s podloubím zvaný U Hromádků. Víte, kde tento dům v Budějcích najdete? A jaké hostince zde dřív byly?
Na snímku z období 1. republiky je v záběru dům s podloubím stále zvaný U Hromádků (nově Pavlač) v Hroznové ulici. Vlevo v další arkádě mimo snímek je vstup do Plachého uličky ve směru na náměstí. Na domě upoutává velký nápis Prvního českého pohřebního ústavu Concordia Emanuela Hromádky. Nápis, že jde o hostinec U Hromádků, který vedla Marie Hromádková, je menší a umístěn vedle, nebo kolmo na plechu, přičemž skoro jistě podle návštěvnosti to bylo opačně.
Dům má renesanční podloubí a gotické jádro. V roce 1641 za velkého požáru dům vyhořel tak, že roku 1646 koupil objekt jako spáleniště řezník Michal Höffer od Jana Engelhardta jen za 60 kop. Před požárem stál dům 700 kop. Michal Höffer postavil dům málem nový v pojetí raného baroku. V roce 1820 byl dům zvýšen o patro pod jednou klasicistní fasádou. Hostinec zde byl asi od roku 1682, kdy dům vyženil sládek Albert Aichinger. Prokazatelně byla v domě měděná várečná pánev v roce 1729.
V roce 1786 koupil dům Jan Baptista Mülleret. V 19. století měl Mülleretův hostinec největší sál ve městě. Od 1. listopadu 1862 zde začal účinkovat Zábavný spolek Beseda (pozdě s názvem Českobudějovická Beseda). Roku 1863 navštívil hostinec historik František Palacký, který přijel do města za svou neteří Leopoldinou, provdanou za majitele zdejšího železářského obchodu Heinricha Taschka.
Hostinec U Mülleretů a po roce 1900 U Hromádků navštěvovala za c. k. tzv. lepší společnost, jak vyplývá z četných zpráv v dobových listech. Lze z toho odvodit, že pomyslná horší společnost chodila jinam. „Hostinec pocházející již ze 17. století nazýval se u Mülleretů a požíval již tehdy zvučného jména. V pamětích jest zaznamenáno doslovně – K reji tance milovaného světa lepších tříd sloužil sál u Mülleretů, kde osvědčená kapela řízená ředitelem kůru Wocta neb jeho zástupcem varhaníkem Heinze tanečníky nenuceně bavila“. Co či spíše kdo je lepší třída a tedy navštěvoval produkce kapely Wocta, případně Heinze, upřesněno nebylo.
Tanec měl U Mülleretů dlouhou tradici: „S úctou podepsaný uvádí tímto ve známost, že dnem 8. října 1871 započne vyučování tance v sále Mülleretském. Bližší zprávy podají oznámení na rozích. V naději na hojné účastenství s nejhlubší úctou František Langer, oprávněný učitel umění tanečního.“
Václav Hromádka provozoval hostinec, fiakry a do roku 1902 společně s Janem Maškem také pohřební ústav. V tisku se probíral jejich rozchod v tom smyslu, že „dvojčata“ Hromádka a Mašek se rozvedla (ale dvojčata to nebyla). Václav Hromádka si ponechal Concordii a Jan Mašek si zařídil vlastní pohřební podnik s názvem Humanitas, který dnem 1. července 1902 začal svou působnost v ulici Kneissla č. 22 proti Maroldově vinárně. (Kneisslova je Hroznová a U Maroldů bylo U Nováků.)
V domě měl také řeznictví Josef Hromádka. Může se připomenout, že Emanuel Hromádka, člen Sokola, byl synem Václava Hromádky a Marie Hromádkové a druhý syn Bohumil Hromádka podnikal jako velkoobchodník v Moravských Budějovicích. Marie Hromádková zemřela v roce 1924. Potom vedla hostinec Karla Hromádková. Za socialismu měla restaurace U Hromádků několik úředních názvů, ale vždy na pozvánkách bylo v závorce U Hromádků, aby se vědělo, kde to vlastně je. Konaly se tam bujaré podnikové MDŽ a nebujaré politické akce.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
