V dalším dílu Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na Zlatý most. Víte, proč se jmenuje Zlatý? Do roku 1914, kdy přes most jezdily tramvaje, museli cestující před mostem vystoupit, přejít pěšky na druhou stranu, tramvaj přejela prázdná, a za mostem znovu nastoupili. Proč? To se dozvíte ve dnešním povídání.
Malši u divadla překlenuje most zvaný Zlatý. Až do časů koňky to byl jediný most do města od jihu. Vedla přes něj významná obchodní cesta jih – sever (také po něm přijížděli v polovině 16. století Italové přinášející do města renesanci). Před mostem se platilo mýto, pivní krejcar, akcíz a různé dobové poplatky, např. za osobu, za každého koně zvlášť, za kočár apod. Ve městě platilo pravidlo, že obchodník musel nabídnout své zboží k prodeji. Radnice měla z mostu slušný příjem, proto Zlatý.
Do roku 1881 býval most dřevěný, přičemž do roku 1844 byla část k městu k Linecké bráně sklápěcí. Toho roku byla Linecká brána zbořena. Následující rok radnice zbořila Vídeňskou bránu. Dost se tenkrát bouralo. V roce 1881 se postavil přes Malši první železný příhradový Zlatý most s horními oblouky, jak je zachycen na snímku z doby tramvajové kolem roku 1910. Oblouky byly poměrně nízké a most sám nevyhovoval provozu tramvají. Do roku 1914 museli cestující před mostem vystoupit, jít poté pěšky na druhou stranu, tramvaj přejela prázdná, a za mostem nastoupili.
Nový „druhý“ železný Zlatý most odsouhlasil dne 20. dubna 1912 obecní výbor. Předtím část obecního zastupitelstva prosazovala most železobetonový a dokonce měla většinu, když již přijímala na stavbu betonového mostu subvence. Potom někteří změnili názor ve prospěch železného. Oficiální zpráva z dubna 1913:
„C. k. místodržitelství pro království české v Praze zadává zřízení nového železného (tzv. Zlatého) mostu přes Malši v Českých Budějovicích v km 146,6 Budějovické silnice říšské a vypisuje veřejné řízení nabídkové na základě projektu vypracovaného mostním odborem c. k. místodržitelstvím v Praze. Práce rozpočteny jsou včetně zřízení a odstavení dřevěného provizorního mostu obnosem 36 811,66 K.“
Nejprve byl postaven v říjnu 1914 provizorní dřevěný most v místě asi 15 m směrem proti proudu. Tento dřevěný se používal včetně tramvají ještě v srpnu 1916, kdy byl otevřen nový Zlatý most. Zatěžkávací zkouška se konala dne 8. června 1916. Most byl zatížen třemi tramvajovými motorovými vozy a dvěma vlečnými vozy. Zkouška dopadla úspěšně. Délka mostu obnášela 40 m, šířka 12,5 m. Volná šířka mostu 7,50 m. Šířka vozovky mezi obrubníky 6,50 m. Chodníky 1,99 m.Váha železné konstrukce činila přibližně 240 000 kg, váha vozovky 190 000 kg.
Normální nosnost mostu byla 10 t, výhradní 40 tun. Výška mostu nad terénem 6,20 m. Malše je dnes pod mostem, když jsou bubny dole, hluboká 2,50 m. Tedy velká a hluboká řeka. Jen kverulanti se ozývají, že když je sucho, spadá Malše do kategorie potoků. Možná, ale je zaznamenáno, že Malše se několikrát dostala až na náměstí,
Horní oblouky Zlatého mostu a mostu u Háječku výtvarně doplňují nábřeží s dříve slavnou kavárnou Savoy a divadlem. Oblouky lákaly i jinak. Pamětník připomněl: „Přes oblouky mostu u divadla jsme v roce 1949 přecházeli opilí (použil slovo ožralí), po maturitním večírku, když jsme vyprovázeli třídní profesorku Bradovou. Já jsem přes ně nešel, neb jsem byl slušným hochem, i když asi taky ožralým.“
Po generální opravě v roce 2001 byl Zlatý most znovu slavnostně otevřen dne 19. září 2001. Navazuje na pěší zónu. Lokalita jako komunikační uzel však něco ztratila. Herci z divadla už o přestávkách nepřebíhají v kostýmech do Savoye se posilnit.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
