Jan Schinko se v dnešním dílu Drbny historičky rozepsal o lávce do Pětidomí. Ozval se mu totiž čtenář Budějcké Drbny, který na ní měl velké vzpomínky. Víte, proč lávka vůbec vznikla?
Ve městě je několik lávek, z nichž nejznámější, alespoň podle četnosti zpráv v masmédiích trvající více než 100 let, je lávka přes seřaďovací kolejiště, hovorově ranžír, z Průmyslové ulice do Pětidomí. Byla postavena v roce 1907 rakouskou firmou.
Čtenář Budějcké Drbny pan Jan Schimdtmayer zachránil firemní cedulku pohozenou na mostě, čímž máme přesné informace o firmě – Aktiengesellschaft, R. Ph. Waagner, L. u. J. Biro u. A. Kurz, Brückenbauanstalt, WIEN und GRAZ, Erbaut 1907.
Jan Schmidtmayer dne 4. června 2020 napsal: „Dobrý večer, tuším v předposlední Drbně jste psal o lávce do Pětidomí přes seřaďovací nádraží. Vzpomínám, jak jsem přes ní mnohokrát chodil a utkvěl mi v paměti její stav po náletu na nádraží v roce 1945, kdy jsme mimochodem také přišli o dům. Lávka byla na několika místech propadlá, nedala se vůbec přejít a byla tam položena jenom prkna podél.
Mně jako malému nedělalo problém po těch prknech chodit, ale hodně lidí mělo závratě a nedokázalo po prknech přejít. Byli tam ale vždy nějací dobrovolníci, kteří takovým lidem pomáhali dostat se na druhou stranu. Mám to v paměti živě, že já přecházím prkna bez problémů, ale moje matka nemůže. A jí právě nějaký dobrovolník pomáhá přejít.
V příloze je pak fotka cedulky, která na lávce byla. Někdy, snad v 70. letech, jsem si jí všiml utržené a pohozené, tak jsem posbíral, co se dalo a trochu ji restauroval. Cedulka je bohužel zinková a zinek na povětří trpí a samozřejmě jí někdo pomohl.“
Lávka je dlouhá 98,79 m (je tedy delší než Dlouhý most, který mé celkovou délku 98,30 m). Lávka je široká 3,04 m, volná šířka 2,65 m. Dnešní výška nad kolejištěm činí 6,52 m. Mostovka je tvořena z dřevěných fošen tloušťky 60 cm. Původně byla lávka posazena trochu níže, zvedla se při elektrifikaci. Normální nosnost je 0,4 t/m2. Konstrukce lávky není celá původní. Po bombardování v roce 1945 byla část příhradové konstrukce nahrazena novou
Nosnou konstrukcí jsou dva hlavní příhradové ocelové přímo pásové nosníky. Nad uložením jsou umístěny ztužující rámy. Ložiska jsou ocelolitinová, na jedné straně pevná, na druhé válcová. V roce 2003 byla provedena rekonstrukce lávky. Znovu otevřena byla slavnostně dne 17. října 2003.
Lávka vznikla jako náhrada za bývalou okresní silnici, která vedla z dnešní Průmyslové rovně do Pětidomí. Částečně si ji vymohli obyvatelé Pětidomí, které stálo na katastru města.
Suché Vrbné bylo od roku 1850 osadou obce Mladé. Až v roce 1903 se stalo samostatnou obcí a lávku také prosazovalo. Navrhovaly, vida plány nového nádraží z roku 1904, silniční nadjezd nebo podjezd. Ale pro c. k. radnici to byla asi malá sídla. Pětidomí mělo před rokem 1900 skutečně původně jen 5 domů, později asi 10 počínaje od plynárny do dnešní ulice U Lávky. Rozmach nastal po první válce takový, že starousedlíci rozlišují Velký Pěťák a Malý Pěťák. Suché Vrbné se také stalo významnou městskou čtvrtí. V roce 1952 Vrbné i Pětidomí s enklávou U Slaměného dvora splynuly úředně s městem. V reálu jsou ovšem spojeny s městem pouze lávkou a opodál viaduktem.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
