I dnes pro vás máme další díl Drbny historičky. Jan Schinko se tentokrát rozepsal o Nákladní třídě, dnešní Nádražní ulici. Proč byl prostor před starým nádražním dopravním uzlem? A proč se kolem náměstí vybudovaly předčasně chodníky?
Na pohlednici z doby c. k. zachytil fotograf Nákladní třídu (dnes Nádražní) od starého nádraží k silničnímu mostu do Pětidomí. Nové nádraží ještě nestálo, takže vzadu není pořádně nic vidět, snad pár domů blíže k Rudolfovské. Vlevo stojí skoro velkoměstské domy z 2. poloviny 19. století – hotel U Města Budějovic, dům štukatéra Bartůňka, hotel U Císaře rakouského, pozdější nakladatelství Moldavia a na druhém rohu Kasárenské novorenesanční dům staré nádražní pošty, později Ferusů a BLOKO.
Prostor před starým nádražím byl komunikačním uzlem. Kdo přijel vlakem, přivezl informace, kdo odjel zase místní informace odvezl. Cesta do města vedla Nádražní třídou (dnes Průmyslová), kde stál další hotel a dále kolem tabáčky na Senovážné pět hospod (na Senovážném ještě dvě). Význam lokality začal strmě klesat po postavení nového nádraží v roce 1908. Stává se to, může se to připomenout, jak se z hotelů staly normální domy. Hotel U Císaře rakouského je stále na svém místě, hotel U Města Budějovic byl zničen při náletu v březnu 1945.
Hotel U Císaře rakouského z roku 1876 vylepšil hoteliér Václav Stiebitz: „Dovoluji si p. t. ctěnému obecenstvu a p.t. pp. cestujícím oznámiti, že dnem 24. června 1888 otevřu nově zařízenou zahradu, kdež se bude každou neděli a svátek odbývati koncert s taneční zábavou v nově zařízeném sále. Tamtéž jsou velmi pěkné a pohodlně zařízené pokoje pro pp. cestující. Vždy dobré pivo plzeňské, jakož i dobře vyleželé pivo budějovické. V zahradě půl litru za 6 kr. Václav Stiebitz, hoteliér.“
Ke konci 19. století se hoteliéři střídali, až roku 1904 koupil hotel Jan Brandstätter, majitel domu v Solnohradu, od manželů Jana a Josefy Foetingerových se stavební parcelou a pozemkem za 260 000 K. Mezitím v roce 1895 přijel do města císař Franz Josef I. Přímo z nádražní budovy mu položili červený koberec rovnou do hotelu U Císaře rakouského. Projel se také městem. Pozitivní bylo, že kvůli císaři se v předstihu vybudovaly na náměstí prvně chodníky. Jsou na náměstí pořád.
Jan Brandstätter neměl asi v roce dost informací, poněvadž už se připravovalo nové nádraží. V roce 1910 hotel prodala Johanna Brandstätterová J. R Jandovi za 168 000 K. To již bylo v provozu nové nádraží a nové hotely před nádražím a v Lannovce.
Následující rok 1911 šel hotel do dražby, při níž jej koupil úvěrní spolek spořitelny za 82 502 K, přičemž ke dražbě se dostavil právě jen tento úvěrní spolek.
V roce 1912 si od úvěrního spolku najal hotel Jan Hrdlička. Nově hotel zařídil a vybavil 50 pokojů. Upozorňoval na výtečnou kuchyni sklep. V inzerátech uváděl, že hotel se nachází bezprostředně v blízkosti nového nádraží. Ono to tak bezprostředně nebylo, ale dělal, co mohl. Úvěrní spolek spořitelny prodal hotel v roce 1915. Již ale byla válka. Manželé Josef a Marie Hudcovi se snažili hotel oživit po roce 1918, ale hotel zanikl. Na rohu Průmyslové hotel U Města Budějovic zanikl také jako hotel, ale udržel si do roku 1945 v přízemí restauraci. V Průmyslové zanikl hotel Maroušek.
Kolem nového nádraží začaly prosperovat hotely Grand, Pošta, Evropa, Centrál, Merkur, Adrie, později Imperiál. V místech starého nádraží stojí dnes železniční poliklinika Přitom se nové nádraží navrhovalo u starého cukrovaru, což by vyvolalo stavbu hotelů až někde u Mladého.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.