Jan Schinko věnoval dnešní díl Drbny historičky kilometrovnímkům nebo také rozcestníkům. Jeden takový stál na Mariánském náměstí před kasárnami. Proč se na některých uváděla až tři desetinná místa? To se dozvíte v dnešním povídání.
Na pohlednici Mariánského náměstí pořízené před 1. světovou válkou jsou hlavním motivem kasárny, přičemž bezděčně je zachycen kamenný kilometrovník či rozcestník umístněný pod stromem před kasárnami. Náměstí vypadá jako svěží čistý prostor, kde se nespěchá, kolemjdoucí klidně postojí fotografovi a tramvaj v pohodě jede na Pražskou. Pohlednice bude asi trochu upravena, protože nejsou vidět koleje tramvají (na Mariánském byla výhybna), ani dráty a to, že je zameteno, je sice reál, ale Husovka, tehdy Říšská, byla bytelně vydlážděna až v roce 1926.
Kilometrovník zhotovila firma Bratří Zemanové, Haasova 695 (dnes Šrámkova), v roce 1910. Z časového hlediska je náš kilometrovník vlastně novodobý. Podobné silniční rozcestníky a jiné kamenné dopravní značky iniciovala Marie Terezie a pokračoval její syn Josef II. na císařských silnicích na přelomu 18. a 19. století. Asi první dopravní značka byl vysoký štíhlý kámen u silnice, na kterém byl reliéf brzdícího předmětu, zvaný čuba. Kočí vzal nahoře na kopci takovou čubu a zasunul ji mezi kolo a brzdící desku (zachovaly se např. v Kaplici, u Vodňan aj.).
Není přesně zjištěno, kdy se kilometrovník od kasáren ztratil. Není vyloučeno, že v roce 1919, kdy se před kasárnami sázely lípy svobody proto, že připomínaly režim c. k. Pravděpodobně byl někde uložen, dostal se k soukromému sběrateli a jeho potomci kilometrovník v roce 2003 darovali městu. Kámen byl vyčištěn a usazen na novém místě na konci Krajinské u sadů při pěším přechodu na Mariánské náměstí.
Na kilometrovníku jsou uvedena cílová místa s klasickou císařskou kilometráží: Praha 145,8 km, Linec 96,7 km, Veselí n. L. 30,1 km, Tábor 58,0 km, Benešov 104,1 km, Kaplice 29,5 km, Vodňany 31,0 km, Strakonice 56,6 km atd. Údaje v kilometrech na jedno desetinné místo jsou tak přesné, poněvadž byl v každém sídle staven pevný bod, od kterého se vzdálenost měřila. Je to dokonce na tři desetinná místa, kupř. 56,678 km z Mariánského náměstí na Velké náměstí ve Strakonicích.
Časem se vzdálenosti měnily, někdy snižovány obchvaty, kdy se neprojíždělo městem (Soběslav, Votice, Benešov). Asi o 10 km se zvětšila vzdálenost do Prahy přivaděčem na dálnici. Stará císařská silnice do Prahy dlouhá 146 km by se v půdorysu našla, je tam pořád, ale vede na ní pouhý místní ukazatel Poříčí 1 km. Dnes jsou silniční ukazatele také v km, ale nějak to někdy v součtu vzdáleností z místa A do místa B na určitém bodě nesouhlasí. Vždy souhlasil rozcestník v Benešově: Praha 44 km, Tábor 44 km, což je 88 a z Tábora k nám 58 km, takže dohromady 146 km.
Na pohlednici to vypadá, že sady vlevo jsou oplocené. Večer zaměstnanec radnice prohlédl svou část sadů a sady zamknul. Vzadu po Husovce jsou vidět dívčí školy a penzionát, hostinec U Zelené ratolesti a budova obchodní komory. Nejasné je, co se stalo s lipami u kasáren. Dne 13. dubna 1919 byly totiž před kasárnami slavnostně zasazeny čtyři lípy svobody. Pod kořeny jedné se uložilo pouzdro z nerezavé oceli s pamětními listinami. V současné době je tam jen jedna lípa přibližně odpovídající zasazení v roce 1919.
Rozcestníky byly v permanenci, když tovaryši nebo mlynářští krajánci vandrovali. Většinou byly po kilometrech další patníky s kilometráží. Formani jezdili po paměti. Traduje se, že když forman usnul, jeli spolehlivě po paměti koně.Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
