Na pohlednici pořízené po roce 1918 je zachycen průhled od záložny v ulici Sterneckově na plochu náměstí. Hlavním motivem bylo asi renesanční podloubí záložny, které bylo upraveno ve stylu novorenesance v letech 1908 a 1909. Od roku 1935 má podloubí plochý strop, a navíc poněkud vysoko.
Záložně se nehodil (možná i nelíbil) novorenesanční palác, proto po ofertě zadala stavbu nové záložny dvěma mladým Pražákům, kteří razili nový hranatý a plochý holý styl bez výrazných vertikál. Zbořeno bylo také vysoké průčelí do náměstí se štítem a sochami Čechie a Merkura.
Nová funkcionalistická záložna z roku 1935 byla podle dobových místních listů přijata minimálně rozpačitě. Klub za staré Budějovice alespoň vybojoval, že uliční čára Sterneckovy ulice „uskočila“ jen u vchodu do záložny. Vjezd na náměstí z ulic Kanovnické a Sterneckovy byl nejužší ze všech vjezdů na náměstí. Asi tak na šířku nákladního automobilu, ale to problém nebyl, u domů byly kamenné odrazníky.
Vůbec na vjezdy na náměstí si zasedl stavební úřad na radnici, který pod vedením šéfa Ludwiga Hacka zpracoval před roce 1900 územní plán na zboření všech rohových domů na náměstí. Jeho územák zarazil i přátele bourání domů a narazil. (Mimo jiné se měl dnešní Sokolský ostrov připojit k městu zasypáním koryta za klášterem).
Snímek představuje i část našeho rozlehlého čtvercového náměstí. Není to vyloženě čtverec, náměstí se ke Krajinské trochu rozšiřuje, ani to není 1 ha, ale zaokrouhleně 1,8 ha (včetně chodníků). Nejdůležitějším výtvarným prvkem náměstí je podloubí. Nemusí se připomínat, že básník označuje podloubí za krajky a estét řadu arkád za rytmickou dynamiku. Máme neobyčejné náměstí, ale může se uvést jedna zvláštní okolnost týkající se nás a města Nového Jičína na severu Moravy.
V roce 2015 obdržel Nový Jičín ocenění „Nejkrásnější náměstí v České republice“. Současně také získal ocenění „Nejkrásnější nádraží v České republice.“ Přitom zdůrazňují, že mají čtvercové náměstí. V prospektech se uvádí: „Masarykovo náměstí v Novém Jičíně je zřejmě jako jediné v České republice po celém obvodu lemováno podloubím.“ Ještě, že použili slovo „zřejmě“, které dává možnost, že by někde takové podobné, ale ne tak dobré, náměstí mohlo existovat.
V jednom turistickém průvodci je to exponované až tak, že v Novém Jičíně je nejkrásnější čtvercové náměstí na sever od Alp. Mají pěkné náměstí, jistě, ale mohli by se autoři oněch prospektů časem podívat k nám na jih.
Záložna se na roh náměstí dostala vlastně náhodou, stál tam totiž starší dům s valbovou střechou poslance Josefa Schiera. V přízemí měl od roku 1888 železářství Leopold Hajíček, přesněji zde začínal. Jednou Josef Schier naznačil Leopoldu Hajíčkovi, že by dům nejradši prodal. Hajíček to příležitostně sdělil Augustu Zátkovi a ten záložně a následně sám August Zátka v roce 1891 prodej domu záložně organizoval. Přitom si August Zátka šikovně v domě, to již v majetku záložny, zařídil advokátní kancelář. Bytový Schierův dům záložně nevyhovoval, též na pohled dle správní rady nevyjadřoval význam záložny. Proto byl zde postaven v roce 1909 nový výpravný novorenesanční palác.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
