DRBNA HISTORIČKA: Klasicismus

Klasicismus v architektuře se pro školní účely vymezuje obdobím mezi roky 1780 a 1830. Před rokem 1780 vládlo baroko a jeho poslední etapa rokoko, po roce 1830 se klasicismus na pár let posunul ke stylu empír. U nás ve městě to mělo trochu zpoždění. Vládl zde asi v letech 1786 až 1850, plus mínus. První byly kanovnické domy v Kanovnické ulici. Poslední rohový dům naproti Masným krámům. Přelom k novorenesanci představuje Eggertova vila s nízkou střechou Na Sadech.

Klasicistní či empírové objekty najdeme i po roce 1850 a rokoko plné štukového dekoru v Široké ulici ještě po roce 1790 (styl Ludvíka XVI. jinak zvaný luiséz). Barokní tvarosloví používali stavitelé dále po roce 1805. Příkladem může být štuková čabraka pod oknem, která se držela léta.

Na pohlednici pořízené po roce 1900 stojí vlevo někdejší klasicistní hostinec U Wendlerů, toho času restaurace Johanna Strohmayera, postavený po zboření Linecké brány kolem roku 1845, vpravo klasicistní (často se uvádí empírové) městské divadlo z roku 1819, a v pozadí na rohu Široké klasicistní dům Stecherů. Klasicistní budovy mají většinou osmi tabulková okna (také původně Mariánské kasárny, ústav hluchoněmých, stará nemocnice, kamerální budova v České, okresní soud v Široké, Nisslův dům v Piaristické, Malý pivovar, věznice za radnicí v České, areál Ferusů na Senovážném, U Zelené ratolesti apod.) a vysoké valbové střechy.

Klasicistně empírově bylo přestavěno v roce 1831 průčelí Masných krámů. Zvykli jsme si na to, ale tak dobré to z hlediska památky nebylo. Masné krámy totiž měly do roku 1831 vysoký stupňovitý štít jako má dodnes solnice na Piaristickém náměstí. Vzadu zůstal méně pohledově významný štít s cimbuřím.

Klasicismus se rodil od roku asi 1750. Základy položil archeolog Johann Joachim Winckelmann. Nemohl své dílo o antice přivést do praxe, protože byl v roce 1768 zavražděn v Terstu lupičem. Klasicismus v širších souvislostech znamená používání motivů a prvků z klasického umění antického Řecka a Říma. Týká se i jiných oborů, což se později označovalo jako osvícenství druhé poloviny 18. století.

Klasicismus pokládal antickou architekturu za vrcholný projev stavitelského umění, za projev absolutní, dokonalé a věčné krásy, jejíž zákonitosti se snažili kunsthistorici a archeologové rozpoznat chladným badatelským rozborem a jejíž tvarosloví i celé stavby neváhali napodobovat. Ne-li přímo stavět antiku. Aktéry zaujal přísný řád staveb a pořádek. Hned sloupy nesoucí kladí, a nízký trojúhelníkový štít s tympanonem musely být dle řádu dórského, jónského nebo korintského.

Všichni však tenkrát tak nadšení antikou nebyli (to bývá při zásadních změnách obvyklé). Podle nich byl klasicismus tuhý a suchopárný. Navíc se vývoj architektury pozastavil bouřlivými politickými událostmi ve Francii a po roce 1800 napoleonskými válkami. Klasicismus vznikl, jak uvádí věcně později kunsthistorici, z globální nespokojenosti a jako reakce proti nevázanosti a zvůle rokoka. Naší klášterní věže se to netýká, má hodnotnou originální rokokovou báň.

O tom, že pojmy baroko a rokoko nezanikly, svědčí podniky v Hroznové ulici ve 20. letech 20. století – bar Rokoko a bar Baroko, bar Antika se nevyskytoval.