Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko kubismu. Víte, kdy tento směr poprvé pronikl k nám do Českých Budějovic? A kde se poprvé objevil? I to se dozvíte v dalším povídání.
Kubismus jako směr v umění v malířství prosazovali přibližně od roku 1906 malíři Georges Brague a Pablo Picasso. Jeden čas i spolupracovali. Tvořili bizarní obrazy, které jeden francouzský kritik umění nazval posměšně – kubismus. Aktérům kubismu se to nelíbilo, ale pojem se ujal. O něco později pronikl kubismus i do architektury. K nám do města nenápadně kolem roku 1912.
V architektuře vycházel kubismus z myšlenky, že základním tvarem hmoty je krychle, případně hranol nebo jehlan. Ve stavitelství možná, jinak na zeměkouli je skoro všechno (kromě třeba krystalů) do kulata. Kritici chvíli napadali i obrazy Pabla Picassa. Vývoj kubismu přerušila 1. světová válka a po válce již kubisté netrvali na krychli, čímž se vyvinul styl rondokubismus (obloučkový).
První kubistické prvky se v letech 1912 až 1914 objevily na přestavbě průčelí hotelu Slunce, na německém dívčím lyceu v ulici U Tří lvů (později rozhlas) a v Žižkově ulici na bytovém domě přiléhajícím ke Schwarzenberskému paláci. Po válce byl postaven kolem roku 1920 v ulici U Tří lvů kubistický most. V roce 2010, nestačilo se to uhlídat, bylo rychle kubistické zábradlí a vertikály hrubě odstraněny. Vznikl tuctový most, jakých je ve městě spousta.
Následovala kavárna Corso Jana Vaněčka z roku 1922. Má skosená okna a zábradlí s „diamanty“. Corso projektoval Antonín Procházka. V roce 1923 si postavili bratři Rosenfelderové v Hroznové ulici (na snímku) obchodní dům, který projektoval František Petráš. Z chodníku si štítu nahoře kolemjdoucí ani nevšimne. V něm je štukový „diamant“. V Krajinské č. 4 si nechal obchodník Antonín Markgraf v roce 1924 postavit dům s názvem Továrna čepic a kožešin. Na oknech v patře bylo kubistické mřížoví. Dům ale už není tak geometrický, spíše rondokubismus.
V Krajinské č. 44 přestavěl průčelí širokého domu (Klavíkova, Herrmannova) roku 1927 Josef Hauptvogel s množstvím kubistických reliéfů. Stavitel Josef Hauptvogel prošel několika etapami architektury. Postavil si v ulici 28. října historizující dům, stavěl secesní domy, věnoval se kubismu, přešel na styl art deco (hotel Imperial) a zakončil funkcionalismem (palác Fénix). Naproti v Krajinské je dům č. 37 s rondo kubistickým štítem z roku 1928. Jenže předtím měl dům štít renesanční.
Kubisticky pojaté domy stavěli také August Teverný, Otakar Weinzettl, František Pešek, Antonín Koukal, Johann Stepan aj. Kubismus máme také v Háječku. Hudební pavilon má okosené sloupky i sám je celý z posledních let kubismu. Též schodiště z alejí dolů k letnímu kinu. Pro učebnice se to může zjednodušit tak, že kubismus ve městě končil v roce 1928. V letech 1927 až 1930 postavil Johann Stepan na pravém nábřeží Malše blok domů, v němž v prvním na rohu Divadelní otevřel dne 31. srpna 1929 přesně ve 12.00 hodin Bedřich Klabačka kavárnu Savoy. A to už je art deco.
Do času kubismu ve městě patří také architekt Bohumil Sláma (měl akademické tituly dr. ing. arch.) narozený v roce 1887 v Široké ulici, později bydlel v Biskupské. Projektoval v Rožnově starou školu v roce 1912 a novou školu roku 1926, také několik vil. Hlavně působil v Praze, známé jeho dílo je monumentální budova rozhlasu na Vinohradské. Navrhoval také Nuselský most. Zemřel v Praze v roce 1961.Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
