Víte, kdy se v architektuře začal používat termín funkcionalismus? A kdy se začal objevovat ve městě? Právě na to se podíval v dalším díle Drbny historičky Jan Schinko.
Termín funkcionalismus v architektuře se začal mírně používat po 1. světové válce. U nás ve městě se vědělo o novém úsporném stylu, který spočíval v tom, že se domy stavěly prakticky jen podle funkce a účelu, ale dozníval předválečný kubismus a přidal se dekorativní styl art deco, takže pro učebnice se může uvést, že funkcionalismus ve městě se začal rozvíjet až po roce 1930. Razilo se, že vnější forma objektu následuje funkci. Konstrukce domu se nezakrývá, naopak se nechává působit navenek.
Podobné myšlenky publikoval již před první válkou Adolf Loos (narozen 1870 v Brně, zemřel 1933). Pobýval v Paříži, ve Vídnu, Chicagu, Praze aj. a měl dost velký ohlas. Nelíbila se mu dekorace a brojil proti ornamentu, který s nadsázkou označil jako zločin. Provokoval také vyjádřením, že funkcionalismus nepatří mezi umění. Jeho zásady převzal kupř. světově uznávaný stavitel Le Corbusier (narozen 1887). Funkcionalismus se nemusel tak snadno prosadit, pořád vládl dekorativní styl, jenže mezi válkami se začalo šetřit, zejména při hospodářské krizi. Požadavek investorů byl stavět rychle a lacině. Dekorace a ornamenty tomu překážely. První náznaky funkcionalismu lze vysledovat u staveb Karla Chocholy (Bio Kotva. Jiráskův jez a elektrárna, elektrárenský palác na Lannovce, továrna Požárek, vily aj.). Je také autorem Broukárny z roku 1935, což je též jistý funkcionalismus, ale domácí, liší se vzhledově od záložny postavené na rohu náměstí a ulice U Černé věže podle architektů Bohumila Kněžka a Josefa Václavka, oba z Prahy, v roce 1936.
Na snímku je Zátkova vila u Dlouhého mostu postavená podle projektu Pražáků Josefa Šlégla a Jaroslava Stránského z roku 1933. Stavěla zdejší firma Bratří Petrášové. Typicky funkcionalistická, kdy vnější forma následuje funkci. Skoro je vidět zvenku, kde jsou místnosti, navíc v různých úrovní podlaží. Aby se změkčil dojem hran, jsou schody, stříška, tvary plotu a jedno okénko do oblouku či kulaté. Vila kladně překvapila veřejnost. Výsadbu dřevin kolem vily navrhl Jaroslav Stránský.
Zátků koupili volný pozemek mezi obchodní školou a Vltavou v roce 1919. Stavět se začalo roku 1932. Přízemí vily sloužilo Miroslavu Zátkovi pro reprezentační akce, nahoře bydleli. Za německé okupace zabrali vilu Němci. Po válce se Miroslav Zátka do vily vrátil (narozen 15. srpna 1890 v Březí, zemřel 30. března 1980 v Praze), po roce 1948 musel vilu napřed pronajmout městu a pak se odstěhovat do Skuherského ulice a potom do Prahy. Mezitím byly ve vile zařízeny jesle a školka.
V centru města je pár dalších funkcionalistických domů. Haišmanův dům vedle Masných krámů je od Jana Saláka, který sice byl v tom čase také Pražák, ale zde rodákem. Na Husovce byl v roce 1931 přistavěn k budově obchodní komory Ústav pro zvelebování živností podle projektu Josefa Kubína a Jindřicha Láška, oba z Prahy. V té době se postavil textilní obchodní dům firmy Sadovský a v ulici Karla IV. si firma Baťa vydupala zboření barokního domu s podloubím. Následně tam postavila dům bez podloubí (což je nosný prvek města) se souhlasem radnice.
Sláva provázela Broukárnu. Tetu ze stejného času už tolik ne. Funkcionalismus zanikal po 2. světové válce. Ještě se přistavěl zadní trakt pošty, ve Čtyráku kostel sv. Vojtěcha, mlékárny na Rudolfovské, mrazírny u Háječku, poté se chvíli tápalo a pak naskočily první paneláky Experiment, Expo, Dalamánek a Koldům.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
