V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko podíval na bourání hradeb u řeky. Víte, co dnes stojí na jejich místě? A kde se ve městě nacházela mincovna, která Budějce proslavila?
Na snímku z roku 1902 bourá radnice gotický hradební systém v místech u řeky, kde dnes stojí gymnázium Česká 64 a ještě mezi gymnáziem a klášterem zahrada. Přímo radní nebo zastupitelé asi hradby osobně nebourali, stačilo se na tom usnést dne 18. července 1902 s uvedením, že hradby ze starých časů jsou bezcenné. Proti bourání byl jen c. k. okresní konzervátor profesor Josef Braniš. Snadno ho německá většina přehlasovala. Poté se začalo bourat. Radnice přitom materiál z hradeb prodávala. Úřední řečí byla němčina, bylo tam připraveno německé gymnázium.
Blíže k pravému břehu řeky (tehdy tam tekly Vltava a Malše dohromady) stála nižší parkánová hradba, dále od řeky hlavní vysoká hradba. Mezi nimi vedl užší parkán. Hradby a parkán původně „objímaly“ celé středověké město, přičemž byly zpevněny baštami, věžemi a městskými bránami. Na snímku vlevo zatím stojí bašta zvaná Klínová. Vpravo ustála bourání bašta v České 66, která se nacházela na dvoře starší kamerální budovy. K této baště bylo přistavěno německé gymnázium.
Hlavní hradbu přesahuje jižní trakt klášterního areálu. To byl historicky zajímavý objekt, ve kterém bývala mincovna a klášterní pivovar. Klášter vyloženě provozu gymnázia nepřekážel. Objekt stál chvíli i po postavení gymnázia. Mezi tímto traktem a školou vedla z České ulice právě k někdejší mincovně ulička. Jižní křídlo kláštera se ale zbouralo, aby mělo gymnázium cvičný dvůr. Tělocvična se tam postavila později. Zmizela i ulička. Nebyl romantická, ale ulička to byla.
V jižním traktu kláštera byla v roce 1569 zřízena mincovna v souvislosti s tím, že mincovnu v Praze ohrožovala epidemie moru. Současně v Čechách byly v provozu ještě mincovny v Kutné Hoře a v Jáchymově. Naše mincovna měla vyšší produkci než pražská, ale nižší než kutnohorská a jáchymovská. I tak to byla pro město pocta. Budějovice se zviditelnily, získaly respekt a samy zbohatly.
První ražba stříbrných mincí se odehrála dne 4. srpna 1569. Na provoz mincovny si stěžoval městské radě opat kláštera. Mincovna využívala o dvůr kláštera. Radnice však přidělilo mincmistrovi Tobiáši Gebhartovi jen klášterní sladovnu. Časem mincmistr zabral nejstarší klášterní kapli a neoprávněně využíval klášterní zahradu. Ve sladovně se v tom čase skladovala sůl. Mincovně sloužila potom sladovna jako skladiště dříví a uhlí. Komise města stížnost opata šetřila a zjistila, že mincovna navíc užívá také klášterní křížovou chodbu a přilehlé prostory a dále v budově neoprávněně rohovou místnost s předsíní a čtyři další místnosti.
Mincmistr Gebhart v klášteře zprvu bydlel, než si koupil dům na náměstí, který ale v roce 1577 prodal a odešel do Prahy. V patře traktu kláštera bydlel pak nový mincmistr, vardajn (zástupce mincmistra a kontrolor) a písař. Vztahy mezi klášterem a mincovnou se řešily dlouho, k čemuž přispělo jmenování nového opata a nového mincmistra. Nejasně byla kauza uzavřena v roce 1603, kdy už ražba mincí poklesla a výnosy stříbra z dolů na Rudolfově také.
Ražba asi zanikla po vpádu vojsk pasovského biskupa do města v roce 1611. Roku 1619 přepadly Budějovice za pomocí císařského vojska svobodné královské horní město Rudolfov a zničily ho. Vyřizovaly si staré účty, ale mohla se města dohodnout, stříbro na Rudolfově ještě bylo. Zmizela mincovna, stříbro a roku 1902 i hradby.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
