Jan Schinko věnoval dnešní díl Drbny historičky hudební škole na rohu Skuherského a Otakarovy ulice. Prostor, kde škola stojí, byl původně prolukou se statutem stavební parcely. Tuto proluku koupila v roce 1907 Matice školská a o rok později už zde stála hudební škola.
Na pohlednici, která prošla c. k. poštou v roce 1913, je zachycen jihozápadní kout náměstí Josefa II., hovorově Josefák, dnes Palackého náměstí, hovorově Palačák. Není to neúcta k historiku Františku Palackému, prostě je to kratší. Palačák je plocha. Výstavbou na přelomu 19. a 20. století na Josefském náměstí se Budějovice začaly přibližovat velkým městům. Dům na rohu Skuherského v pojetí novorenesance má letopočet 1897. Jedině, co by mu šlo vytknout je, že mohl být třípatrový.
Na druhém rohu, přesněji ulic Skuherského a Otakarovy, stojí secesní dům hudební školy. Kolem roku 1897 tam byl volný pozemek, na kterém měla jednota Sokol letní cvičiště. Roku 1901 si pozemek od Sokolů pronajal Český lawn tenisový klub (ČLTC), který měl do té doby kurty na rohu Jírovcovky a Šrámkovy ulice na pozemcích rodiny Zátků. Toho roku 1901 prodali Zátkové pozemek státu a začalo se tam stavět české gymnáziu. Zde v Otakarově ulici si ČLTC vybudoval dva kurty, postavil šatny a koupelnu. Hrálo se tam v letech 1901 až 1907.
Prostor, kde stojí hudební škola, byla podle územního plánu proluka se statutem stavební parcely. Tuto proluku pro stavbu koupila v roce 1907 Matice školská od jednoty Sokol a v roce 1908 zde docela rychle za půl roku vyrostla hudební škola. Tenisté se odstěhovali na pozemek nedaleko na Josefáku podél Pekárenské.
Stavba hudební školy Matice školské byla zadána místní firmě Toufar a Musil, jejíž nabídka zněla na 95 950 K. Mimo to došly oferty od firmy Ing. Pfeffermann (Záruba) na 96 716, 50 K, od stavitele B. Kebla a stavitele J. Teslíka na 97 255, 37 K. Stavitelé spočítali náklad skoro stejně. Rozhodovalo se zřejmě i podle exteriéru a interiéru školy. Firma Ing. Pfeffermann se zúčastnila v tom čase také oferty na stavbu nového nádraží, ale též neuspěla, i když postavila ve městě zajímavé secesní dony.
Vlastní hudební škola byla založena Maticí školskou již v roce 1903. Vyučovalo se nejprve od 15. října 1903 ve Stecherově domě v Divadelní ulici, potom od 1. května 1906 v Eggertově vile Na Sadech v sídle Obchodní a průmyslové komory. V prvním školním roce 1903/1904 navštěvovalo školu 122 žáků. Prvním ředitelem školy byl Vilibald Scheiber. Škola měla oddělení houslí, klavíru, elementárního zpěvu a hudební teorie. Od školního roku 1906/1907 byl ředitelem školy Bohuslav Jeremiáš, hudební skladatel a dirigent. Pocházel z východních Čech, narodil se v Řestokách u Chrudimi 1. května 1859, kde také působil jako pedagog, v letech 1882 až 1885 studoval varhany u Františka Skuherského (1830 Opočno – 1892 České Budějovice). Bohuslav Jeremiáš zemřel 18. ledna 1918, když se jeho zdravotní stav zhoršil při přípravách na předvánoční koncert. Měl syny Jaroslava (1889 – 1919) a Otakara (1892 – 1962), který byl po otci jmenován novým ředitelem hudební školy. Do té doby byl na škole učitelem (klavír, violoncello, sólový zpěv a skladba.)
Otakar Jeremiáš odešel v prosinci 1928 do Prahy na místo dirigenta rozhlasového orchestru a později se stal šéfem opery Národního divadla. Ředitelem hudební školy byl zvolen Josef Beran. Roku 1933 v rámci oslav 30 let školy byla škola nazvána na památku zasloužilého ředitele, pedagoga, organizátora, hudebního skladatele a dirigenta Bohuslava Jeremiáše jeho jménem „Hudební škola Bohuslava Jeremiáše“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
