V dnešním dílu Drbny historičky se Jan Schinko ohlédnul za tím, jak se ve městě stavily Vánoce. Jaké zvyky se dodržovaly? Kdy byl ve městě poprvé ozdoben vánoční strom před radnicí? A kdo pravidelně vyhrával soutěž o nejlepší vánoční výkladní skříň?
Vánoční čas ve městě v období 1. republiky pohledově zahajovali obchodníci prostřednictvím výzdob výkladních skříní. Radnice tomu dala oficiální rámec, když na konci listopadu vypsala soutěž o nejlepší vánoční výkladní skříň. Den před Mikulášem byly oznámeny výsledky. Vyhrávala Broukárna. Měla nejvíce prostorných výkladů, kde jezdily vláčky a pohybovaly se figurky jesliček. Na dalších místech se objevovaly firmy Lukeš, Šulista, Schinko, Smetana, Sadovský, Hvozdecký, Kulík a Meinl.
Současně cukráři prezentovaly vánoční kolekce. Prestižní bylo mít kolekci Merkur z českobudějovické čokoládovny Merkur (továrna Merkur z roku 1911 byla nečekaně politicky zrušena v roce 1958). V čase vánočním se kultivovaly restaurace i hospody. V hostincích působily stolní společnosti a kroužky různých názvů jako Filkaři, Šnopslaři, Pravdomluvní mládenci, Střádalové, Kufr, Pivní sanatorium, J.D.T (Jen Do Toho) a další. Pořádaly sbírky, darovaly výhry z karet, zisk z humoristických večírků apod. pro chudé dítky na ošacení, boty, drobné dárky, cukroví, také ústavu hluchoněmých a chudobinci.
Podle již zesnulého Františka Valeše chodil o Vánocích a na Nový rok městem jeden řezník se živým selátkem, aby si ho zájemci mohli pohladit pro štěstí. Nebylo to ovšem tak lidumilné, poněvadž chtěl za každé pohlazení jednu korunu.
V hospodách se hrály humorné scénky. Jedna představovala manžele a kapra. Manžel neuměl zabít kapra, proto ho manželka poslala na Palačák ke kapitánovi dělostřelectva, který kapra zneškodnil. (Na Palčáku takový kapitán skutečně bydlel.) První vánoční strom Svobody byl postaven před radnicí v roce 1925.
Za času c. k. Vánoce a koledy probíhaly podobně, jen se trochu lišily z finančního hlediska ozdob, dárků a koled. Sotva by dnes někdo zavěšoval na stromek sušené švestky (anebo ano, jsou dnes vzácné). Na koledu chodili, hlavně v okolí, i kněží a učitelé. Dostávali rozličné naturálie. Zanikla „Lucka“. Chodila asi po celém adventu. Byla to postava zahalena bílým prostěradlem a nabílenou tváří, která s pitvornými pohyby a grimasami vběhla do bytu, kde toporně nataženým prstem píchala zejména zlobivé děti. Jistě věděly, za co. Jak Lucka náhle přišla, tak zmizela.
Na venkově i ve městě obsluhovala štědrovečerní stůl děvčata, hospodyně nesměla vstát od stolu, jinak by slepice neseděly na vejcích. Před tím chodila hospodyně do sadu hladit stromy rukama od mouky. Poté šel ke stromům hospodář a hrozil jim sekerou, aby dobře rodily. Věřilo se, že když rodina na Štědrý den večeří, že si zvířata ve chlévě povídají lidskou řečí. Ono se tomu zas tak moc nevěřilo, ale udržovalo to vztah k domácím zvířatům, na kterých byla rodina často závislá.
Ve městě se léta držela a mnohde stále drží „šupina“. Šupina z kapra se dá při večeři na Štědrý den pod talíř. Po jídle pak do peněženky nebo na důležité místo, kde potom šupina zajistí rozmnožení peněz. Není vyloučeno, že u někoho to zajistila. Spíše ne, ale podstatou je, že zvyky vánoční přispívají ke šťastnému času Vánoc, spokojenosti, veselí a navozují tajemné kouzlo Vánoc.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Ráda čtu Drbnu historičku, vždy mně potěší a něco nového se dozvím. Dávám 1*.
