DRBNA HISTORIČKA: České Budějovice byly historickým uzlem dopravy

Na pohlednici pořízené v období 1. republiky z vodárenské věže směrem na Linecké předměstí letí jako, nebo spíše poletuje, dobové letedlo. Pohlednice naznačuje, že máme také leteckou dopravu jako každé pořádné velkoměsto. Pár let 1947 a 1948 jsme skutečně měli pravidelnou leteckou linku do Prahy a připravovala se na mimo jiné linka až na Slovensko do lázní Sliač pod Tatrami. V letech 1950 až 1952 se prováděla rekonstrukce letiště v Plané u Českých Budějovic a poté zabralo letiště vojsko.

Na začátku 19. století jsme byli první v Evropě v kolejové dopravě. Znalec koněspřežky Miloš Svoboda označil naši koňku za první velkou koňskou železnici na evropském kontinentu. Uvedl to před rokem 1960 vtipně, poněvadž v Anglii byly větší koňky, ale to nebyla evropská pevnina. Autor tratě koňky Franz Anton Gerstner předpokládal, že brzy k nám z Anglie pronikne parní lokomotiva, čímž se bude do Lince a Gmundenu jezdit párou. Nějak se to opozdilo a parní vlaky začaly ve městě jezdit až v roce 1868, ale ne do Lince, nýbrž do Plzně. Dva roky ve městě jezdila současně koňka i pára. Radnice byla nadále progresivní a od roku 1888 připravovala pouliční koňskou tramvaj. Otálela a se zpožděním navrhla parní tramvaj.

Radnice zase váhala, mezitím např. už v Budapešti v roce 1896 měli metro, a až v roce 1907 definitivně rozhodla o tramvaji elektrické. Následoval v roce 1908 první trolejbus ve střední Evropě. Roku 1948 druhé trolejbusy, neuvážené zrušení tramvají v roce 1950, potom autobusy a po roce 1990 třetí trolejbusy. Když k tomu připočteme lodní dopravu Zátků a Lannů a voroplavbu (chybí jen vzducholoď), byly České Budějovice historickým uzlem dopravy, jako málokteré město ve střední Evropě.

Dne 16. září 1948 informoval Hlas lidu, že do Prahy na podzimní veletrhy bude létat pravidelná linka České Budějovice – Praha i v neděli. Ve všední den létala normálně. Bližší informace o letecké službě obdržíte v zastoupení Československých aerolinií v cestovní kanceláři Otomar Schrabal, České Budějovice, Masarykovo náměstí, radnice, národní správa. V neděli dne 19. září 1948 bude provoz jako ve všední den. Letadla odlétají v 6.45 hod. a vrací se z Prahy na letiště v Plané v 19.06 hod.

K přepravě je použito letadel typu Douglas DC 3, které létají na mezinárodních tratí a jsou nejmoderněji vybavena. Otomar Schrabal současně vedl v zastoupení cestovní kancelář Čedok. Prvorepubliková společnost Čedok z roku 1920 byla znárodněna zákonem č. 122/1948 Sb. s platností zpětně od 1. ledna 1948, takže Otomar Schrabal zajišťoval lety skoro jako soukromník v čase, když již byl Čedok znárodněn.

Pravidelný provoz na lince České Budějovice – Praha, dle zájmu až do Liberce, byl zahájen 1. července 1947. Dvakrát denně tam a zpátky. Kapacita letadla byla devět cestujících. Zprvu létala letadla typu Siebel Si 204 D (vyráběna v době německé okupace v Aeru), ale jen do května 1948. Jejich provoz byl zastaven oficiálně z důvodu úniku vojenských letců tímto civilním dopravním letadlem do Anglie.

Potom létaly letouny typu Douglas DC 3. Nepodařilo se zjistit, kdy se naposled letělo do Prahy. Asi ke konci roku 1948, protože v roce 1949 se letiště vyklízelo a připravovala se rekonstrukce. Uskutečnila se v letech 1950 – 1952 pro vojsko protivzdušné obrany. Dráha ve směru východ – západ je dlouhá 2500 m a široká 80 m, pro letový provoz je vyznačeno 45 m. Plány linek do Bratislavy, Ostravy a Sliače padly, ale ne, že by nebyl zájem, padly politicky.