pondělí 25. ledna 2021 Miloš

DRBNA HISTORIČKA: Dům s třemi oblouky loubí

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko domu na severní straně náměstí. Dlouhou dobu měl dům nápis M. V. Trojan. Později se ale nápis změnil a v domě byl obchod u Vodičků, který prodával látky, hedvábí a podobné zboží.

Na severní straně náměstí stojí dům s třemi oblouky loubí s nápisem M. V. TROJAN. Dům má v arkádě vlevo nenápadný vstup do Plachého uličky vedoucí přes Hroznovou jako Plachého ulice k Mlýnské stoce. Na to, proč technický zakladatel města rytíř Hirzo vyměřil v domovním bloku tuto krátkou uličku, přičemž ostatní tři bloky kolem náměstí takovou uličku nemají, jsou názory různé. Historik Jakub Pavel poznamenal, že je to taková nekázanka. V Praze mají ulici Nekázanku.

Pražská Nekázanka dostala své jméno zřejmě podle obyvatel, kteří v ní žili a vedli veselý život, nezávazný až rozpustilý, tedy nekázaný. Jaký byl život v naší Nekázance třeba v 16. století se těžko zjistí, ale za c. k. a 1. republiky v uličce v určitých momentech veselo bylo. Přispívala k tomu chvalně známá Ašenbrylova vinárna a jídelna. Za socialismu, kdy byla vinárna U Ašenbryů uzavřena, se pověst uličky zhoršila. Chodili tudy pánové z oslav MDŽ U Hromádků.

M. V. Trojan měl v domě v 19. století knihařství. V červnu 1873 koupil mlýn na Vltavě (pozdější papírna) v dražbě za 31 350 zl., přičemž předchozí majitel peněžník Zikmund Hoffmann měl mlýn za 50 000 zl. V roce 1880 koupili mlýn od M. V. Trojana továrníci Fürth a Gellert z Plzně za 60 000 zl. Předělali mlýn postupně na známou Gellertovu papírnu. Gellertů bydleli na Lannovce na rohu Štítného. V roce 1939 zabralo Gellertův dům gestapo. V březnu 1945 dostal dům s gestapem zásah.

Roku 1896 koupil 2/3 právovárečného domu na náměstí čp. 164 Gustav Porsch od Karoliny a Jindřiška Trojanových za 40 000 zl. (dům měl popisné č. 164 na náměstí, ale domovní číslo 2 měl v Plachého uličce (což je nekázaná ulička, Ašenbrylů měli v uličce č. 4). V roce 1925 koupil dům Jakub Novák, obchodník módním zbožím, s chotí Marií, od Emilie, Idy, Gustava a Bedřicha Porschových, Idy Erbenové a Emilie Glassrové 450 000 Kč.

Od roku 1935 měl dům nový nápis O. VODIČKA. To byl obchod u Vodičků, látky, hedvábí, prošívané přikrývky, který sídlil předtím ve Sterneckově ulici ve staré záložně. Nová záložna nechtěla mít v domě obchody. Později byl majitelem firmy O. Vodička R. März, v provozu ještě po roce 1948. Nápis tam byl léta, ale dole v přízemí byly potraviny, později na náměstí šikovná a snadno dostupná samoobsluha hovorově u Kulíků, i když původně filiálka Karel Kulík sídlila vedle vpravo,

Jakub Novák, majitel firmy O. Vodička (před R. Märzem) zde v domě zemřel dne 4, ledna 1939 o 11. hodině v noci ve věku 55 let. Rodiny Vodičků, Nováků a Erbenů v domě za 1. republiky bydlely. V uličce měl dílnu nožíř Veselý, krámek ve Sterneckovce č. 5. Přečkal znárodnění a rušení živností, měl pak dílnu v Široké ulici. Na začátku 20. století měla v domě sídlo firma Singer a spol., šicími stroji obchod. Později se přestěhovala do jiného domu na náměstí.

V uličce prodávala v roce 1948 švadlena Marie Zákostelecká ženské šatstvo a prádlo. Toho roku si zde také na „chvíli“ zařídil Josef Kubát účetní, revizní, inzertní, cestovní a informační kancelář. Pohledově vypadá dům na renesanční město zcela nerenesančně. Užil si své. V roce 1845 mu renesanční fasádu otloukli.

Hodnocení článku je 90 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, historie, České Budějovice

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.