Jan Schinko se v dnešním povídání podíval na historii Palackého náměstí. Víte, jak se dříve jmenovalo? Kdo se zasadil o jeho zkrášlení? A kdy byl zavřen bazén, který vybudovali z požární nádrže? i to se dozvíte v dalším dílu Drbny historičky.
Na pohlednici z dob c. k. je přes nedávno založený park zachycen jihovýchodní kout Palackého náměstí, toho času náměstí císaře Josefa II. (tehdy hovorově Josefák, dnes Palačák). Náměstí vzniklo podle velkorysého plánu. Ne postupně až nahodile jako náměstí Senovážné, Mariánské a Wilsonovo, která vznikla před městskými branami, kde se u zájezdních hospod se stájemi shromažďovaly povozy.
Palačák byl na konci 19. století centrem celkem dobře promyšlené lokality. Účinkovaly zde cirkusy, provazolezci, konaly se tábory lidu a začínala tady sportovní odvětví. Cirkusy Berousek, Němec a Šmaha. Provazolezci Blondini a Třískové. Šmahův cirkus postavil na Josefáku v roce 1904 obrovský cirkusový stan amerického typu. Podle reklamy byl stan příjemně vytápěn, čímž vzdoroval každé nepohodě. Vyučoval též dámy z města jízdě na koni. Třískové si upevňovali lano na půdě domu U Koule na rohu v koutě na snímku. Na ploše tak měli jen jeden stožár.
Rozmach náměstí a okolí zabrzdil v roce 1907 pešunk k peronům nového nádraží. (Materiál se dovážel z terénního zářezu u hřbitova v Mladém.) Stačila se postavit na rohu Skuherského a Nádražní secesní Lucerna a dál za pešunk ke Křížku už to nějak nešlo. Později tam vznikla samovolně Husova kolonie. Radnice postupně ztratila o Palačák zájem. Sousedé říkali, že pro radní je Palačák na půl dne daleko. To ještě nebyla průjezdná Otakarova ulice. (Dnes také celá projet nejde.)
O Palačák se začal zajímat ve 30. letech 20. století Okrašlovací spolek. Nejprve akcí – stromky pro potomky na Nádražní a v roce 1932 vysadil alej stromů opodál od hostince Na Americe k pešunku. Podle místních listů to byla velká sláva. Od Besedy vyšel průvod s vojenskou hudbou a s ověnčenými stromky. Na Paláčku promluvili politici, kantoři a výtvarníci. V místech před Jirsíkovem byla postavena kašna. Dláždění vozovek se uskutečnilo v roce 1937. Ani nevadilo, že to byly staré kostky ze Sterneckovky. Okrašlovací spolek popoháněl radnici.
Jirsíkov byla hospoda v patrovém domě na jižní straně náměstí vpravo od dvoupatrového domu. Jirsíkov byl zázemím a útulkem hokejistů. Pro představu – dostávali párek a rohlík. Možná k tomu jedno pivo, když vyhráli. Od roku 1928 převzal Jirsíkov Josef Hriniak. Předtím měl od roku 1918 hospodu v Riegrovce s názvem U Čechovlováka. Byl to podle pamětníků dobrý hostinský i paní Hriniaková, proto se název Jirsíkov ustálil na U Hryňáků. Palačák je v půdorysu pro centrum sportu nevýhodně na severovýchodním cípu města. V roce 1930 už začal slavný Atletic Club Stadion, zkratkou AC Stadion, hrát na slepém rameni za klášterem. Odstěhovali se také tenisti a krasobruslaři. Dohrával se léta rekreační fotbal.
Kolem roku 1948 se na jižní straně náměstí postavilo něco jako požární nádrž. V roce 1951 se usnesla rada Jednotného národního výboru předělat nádrž na koupaliště. Následujícího roku se plánovaly dřevěné kabiny, sociální zařízení, sháněl se plavčík. Protáhlo se to roku 1953, kdy se postavilo skákadlo, čímž akce skončila. Pár let se tam koupalo. Nepodařilo se zjistit, kdy přesně byl bazén oplocen a uzavřen. Podle starousedlíků byly v plotě díry, a ještě se tam dalo koupat a v zimě bruslit, než se voda zkazila. Bazén se zlikvidoval asi v roce 1961.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Mimochodem, Otakarka se vlastně nejmenovala "Otakarova", po kterém Otakarovi by to bylo? Podle mapy z roku 1908 se jmenovala Otto Karr Strasse, tedy ulice Otto Karra, což byl zřejmě nějaký činovník na radnici. Později se jmenovala Otokarova to až do šedesátých let a následně byla počeštěna na Otakarova. A podle mapy byla od Rudolfovské až na Palačák, tehdy Josefák. Na mapě byly možná věci tehdy plánované, byla z archivu JČE
Článek jistě zajímavý, ale zcela vynechává polovinu severná, včetně kostela a toho co tam bylo před ním.
