čtvrtek 29. července 2021 Marta

DRBNA HISTORIČKA: Okolí Hroznové ulice byla skoro vinná lokalita

Další díl Drbny historičky připravil Jan Schinko o Hroznové ulici. V ní se zaměřil hlavně na vinárny. Víte, kolik jich v okolí bylo? A kdo byl nejspíš prvním vinárníkem v Budějcích?

Na snímku pořízeném po roce 1930 stojí v Hroznové ulici památkově významný dům č. 5/173 (staré číslování) s vinárnou U Nováků. Firma na průčelí uvádí vše potřebné: Václav Novák, obchod vínem ve velkém i malém, založeno v roce 1795. V tom roce 1795 byl majitelem domu Antonín Hanisch, mlynář z plánského mlýna, který měl dům od Uršuly, vdovy po Janu Wartym. Není vyloučeno, že se stal zde prvním vinárníkem. Více zpráv je později, kdy to byla postupně vinárna Maroldů, Neuwerthů, Zemanů a Nováků, známá vždy svými kvalitními prvotřídními víny.

Skoro vinná lokalita. Naproti byl Zlatý hrozen, za rohem vinárna Hubertus, opodál Hromádků a v Plachého uličce Ašenbrylů. V srpnu 1901 oznámily místní listy, že německou vinárnu, v tom čase vinárníka K. F. Neuwertha (majitelkou byla Eleonora Neuwerthová), dříve U Maroldů, koupil Čech Václav Novák z České ulice za  40 000 K. Vinárnu na tři léta pronajal restauratéru Budějovické pivnice Janu Zemanovi.

České listy zdůraznily – další německý podnik se dostal do českých rukou. Německé listy to pojaly trochu jinak. Obě strany to sledovaly. Někdy se neshodly. O Avionu tvrdily německé, že je to hrozný český podnik, ale české kontrovaly, že je to nechvalný echt německý podnik. Faktem bylo, že české podniky přibývaly.

V roce 1903 uveřejnil Václav Novák upoutávku: „Velectěnému obecenstvu v Českých Budějovicích a okolí dovoluji si oznámiti, že dnem 3. března 1903 přestal jsem provozovat živnost hostinskou v České ulici, kde dlouhou řadu let přízni obecenstva jsem se těšil a převzal jsem svou vlastní vinárnu Hroznové ulici, dříve U Maroldů, jíž jsem elegantně a pohodlně znovu zřídil. Václav Novák, vinárník.“

Po roce 1918 vedla vinárnu vdova po Václavu Novákovi Božena Nováková. Zemřela v roce 1936, ale měla dvě dcery Boženu a Marii, čímž vinárna dále prosperovala. V roce 1948 vedla vinárnu Božena Khunová. Po znárodnění se vinárna na pár let (není přesně zjištěno, do kdy) stala kavárnou a víno U Nováků zaniklo.

Dvoupatrový dům s atikou hodnotila radnice v  materiálu ze dne 27. července 1982 v  souvislosti  s  plánovanou  údržbou  a  opravou  bloku  domů  v  obvodu  Hroznová, Krajinská, náměstí a Plachého ulička: „Památka I. kategorie, dům pozdně gotický na středověkém půdorysu původní zástavby, chráněn včetně dvorního křídla. Významná památka pro zachovanou dispozici a cennou fasádu.“

U Nováků začínala dámská krejčová Karla Havlová, absolventka I. berlínské akademie. Zařídila si v domě ateliér ku zhotovené nejjemnějších francouzských a anglických toilet. Byla úspěšná, později se přestěhovala na náměstí.

Po roce 1990 byl dům za spolupráce banky a památkářů k bance sídlící na rohu (původně to byla po roce 1898 Živnostenská banka) připojen a s ní propojen. Včetně domu č. 3, který je na snímku vlevo trochu vidět, kde bývalo řeznictví U Peřinů a před rokem 1990 bufet. U Nováků je dnes služební vchod do banky, i tak lze si skrz vchodové sklo prohlédnout goticko renesanční klenby s vytaženými hřebínky mezi klenebními poli někdejší dolní síně. Podle oken měla vinárna (dolní síň) v přízemí podlahu v rovině chodníku, ne-li o schůdek níže.  

Hodnocení článku je 92 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Marie Urbanová

Štítky Drbna historička, Jan Schinko

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.