Čtvrteční díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Bance Slavia. Víte, kde v Budějcích sídlil její vrchní inspektorát? A kde byla později otevřena Pojišťovna Slavia? I to se dozvíte v dnešním pokračování.
Na snímku dnešní třídy Na Sadech (po roce 1919 Besední) z doby c. k. stojí vlevo Beseda a vpravo dům nahoře s tabulí „Vrchní inspektorát BANKY SLAVIA“ a dole KARET FRANTA, krejčí pro pány. Na Sadech na rohu Jírovcovky působila banka už před rokem 1876 (založena byla v roce 1868). Byla to filiálka pražské banky Slavia, měla adresu: Úřadovna v Nových sadech čp. 131, nové 40.
Ředitelem inspektorátu byl František Zima, člen Sokola. Také jeho choť Růžena Zimová byla členkou Sokola. V roce 1919 koupila banka Slavia od Václava Niedla a Marie Mattasové dům č. 5 v Lannově třídě se zahradou za 115 000 K. O bance Slavia často informoval list Republikán. Souviselo to s tím, že do domu banky na Lannovce 5 se v roce 1927 přestěhovala z Plachého ulice redakce a administrace Republikánu.
V sobotu dne 14. prosince 1935 dožil se pan František Zima, vrchní inspektor banky Slavia, 60 let. V roce 1941 smutná zpráva: „Zemřel František Zima, dirigent a člen správní rady banky Slavia, dne 25. června 1941 o půl 2. v noci ve věku 66 let, Choť Růžena Zimová, synovec JUDr. B. Milan Zima.“ To nebylo v listu Republikán, který byl za německé okupace zakázán, ale v listu Jihočeská jednota.
Na Lannovce se v roce 1947 zařídila Pojišťovna Slavie, národní podnik, oblastní organizační úřad banky Slavia, z čehož kolem roku 1950 vznikla Česká pojišťovna, národní podnik. Názvy bankovních ústavů se často dále měnily (no, vyvíjely).
Na jihu Čech a jinde v obcích i na dalekém venkově se ještě v 80. letech 20. století nacházely na domech modré smaltované cedulky z 1. republiky s bílým písmem POJIŠTĚNO U BANKY SLAVIA. Po roce 1927 byl dvoupatrový objekt vedle Besedy hlavně bytovým domem. Po pánském krejčím Karlem Frantou pokračoval Cyril Pelán, dámský krejčí. Hans Plodek zde prodával střižní zboží. Sídlil sedlář Antonín Celba. Také se mohou připomenout poručík Josef Kořínek a jeho choť Františka Kořínková, oba členové Sokola. Cyril Pelán nazval svůj salon MODES ROBES PELÁN.
Kolem roku 1919, kdy již banka Slavia sídlila na Lannovce, se vážně uvažovalo, že dům bude součástí Národního domu. Jihočeské listy dne 10. dubna 1918 uvedly: „Dosavadní místnosti Besedy, nyní vojskem zabrané, už dávno nepostačují. Pražský architekt Balšánek vypracoval zatímní projekt vybudování Národního domu na místě nynější budovy Besedy s použitím vedlejšího činžovního domu.“ V nové republice se řešilo spoustu akutních záležitostí, a hlavně Beseda neměla tolik peněz, takže úvahy se posunovaly směrem jen k přestavbě Besedy. Ta se uskutečnila v roce 1934.
V nové době bydlel v domě někdejší banky Slavia okresní konzervátor památkové péče a předseda Klubu přátel města Karel Kakuška. Dne 1. října 2021 to bude 100 let od jeho narození. Zemřel 17. června 2002. Též publicista, výtvarník, ještě v roce 1970 předsedou aktivu a pak za normalizace prodavačem párků pikador na Lannovce.
Byl velkým znalcem města, dětství totiž prožil za 1. republiky na náměstí, kde měl jeho otec Karel Kakuška (narozen 21. září 1890, zemřel 12. září 1945 v 55 letech) krejčovství. V roce 1991 založil spolu s Alenou Trägerovou Klub přátel města, který navazoval na původní Klub za staré Budějovice.“
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
