Kino Kotva bylo v Českých Budějovicích dostavěno na konci roku 1928. Promítat začalo ale až o několik měsíců později. I tak ale zastínilo stávající kina ve městě. Víte, kdo ho projektoval? A komu areál Kotvy patřil? I to se dozvíte v dnešním dílu Drbny historičky.
Na konci roku 1928 byla dokončena na Linecké třídě stavba nového biografu Kotva, v tom čase ve městě podle dobového tisku nejmodernější biograf. Předčil stávající bia Royal, Grand a Hvězdu (stavěla se Elekta v objektu katolického spolku Orel na Lannovce). Kotvu projektoval Karel Chochola, stavbu zajišťovala firma Kubíček. Ředitelem biografu byl jmenován dlouholetý odborník v kinematografickém oboru pan Alois Hetzl, v té době též současně redaktorem listu Jihočech.
Předpokládalo se, že ještě na Vánoce 1928 se bude hrát pro veřejnost, ale nestihlo se to. Biograf Kotva zahájil činnost dne 22. března 1929. Do 15. prosince 1928 bylo možné podat žádost o místo pokladní. Přihlášky přijímal pan Kott, úředník městské spořitelny. Požaduje se dobrá počtářka, znalost němčiny a kauce. Členky Sokola II mají přednost. Dne 1. listopadu 1930 převzal vedení bia Kotvy Josef Linda. Uvedl, že při všech představeních účinkuje velký úplně nový prvotřídní orchestr. To již ale přicházely do města zvukové filmy (první v Elektě).
Areál Kotvy byl majetkem Sokola II. Vedle biografu vpravo stál starší hostinec U Zlaté kotvy, jeden čas s názvem Národní dům, na parcele směrem do Tylovy ulic bylo cvičiště, tělocvična a vzadu se vchodem z Tylovky loutkové divadlo. Kromě biografu bylo všechno zlikvidováno z rozhodnutí útvaru hlavního architekta města ze dne 15. března 1968. Zbořeno až v roce 1978. Pak se tam stavěla poliklinika Jih. Restaurace Kotva ale vyloženě nepřekážela (starší Sokolové byly na Kotvu hrdí).
Po první válce byl o biografy ve městě velký zájem obecenstva i provozovatelů. Roku 1921 žádalo o udělení licence na promítání šest zájemců (Národní jednota pošumavská, družstvo invalidů, české i německé, Německý dům, německý spolek turnérů Jahn), ale radnice udělení licence nedoporučila a okresní správa všechny zamítla. Radnice tvrdila, že ve městě je biografů dost. Později radnice změnila názor a biografy povolovala. Souviselo se to změnou radních. Promítalo se také na Střeleckém ostrově, kam údajně přicházelo několik tisíc lidí.
V září 1948 při zahájení nové sezóny 1948/1949 byl biograf Kotva přejmenován na kino Svět. Bylo to však marné. Neujalo se ani další přejmenování na kino Pohraniční stráže. V roce 1956 bylo kino rekonstruováno a jako první ve městě se v Kotvě instalovalo širokoúhlé plátno. Používala se na toto plátno zkratka ŠUP (širokoúhlé promítání). „ŠUP“ navodil různé vtipy. V paměti ještě bylo, že za domovského práva, když někdo někde něco spáchal, byl poslán šupem do rodné obce.
Roku 1985 byla v Kotvě zrušena kotelna a kino napojeno na dálkové topení přes polikliniku Jih. Původní kapacity hlediště: Grand 500 diváků, po úpravě 455, Elekta 470, Hvězda 455, Royal 500, na Střeleckém ostrově 1000 a více, Kotva 589. Promítalo se také na náměstí na průčelí Staré pošty, kde diváci mohli přicházet a odcházet.
Architekt Karel Chochola vytvořil zajímavý objekt na přelomu výtvarných slohů. Zanikal pozdní kubismus, vrcholilo art deco a začínal funkcionalismus. Po stranách na průčelí použil režné zdivo, které bylo v nové době omítnuto. Na chodníku před vchodem je ve dlaždičkách „napsáno“ KINO KOTVA, ale bylo tam léta BIO KOTVA. To se mohlo nechat. Kotvu trochu zastínilo kino Vesmír se statutem premiérové.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Fotka v titulku je rozhodně mnohem mladší než z roku 1929, film jehož plakát je vlevo, "Sea Devils" s Idou Lupino, je z roku 1937 a je už samozřejmě zvukový. U nás byl pravděpodobně promítán o něco později, takže to může být i fotka z doby protektoráty (americké filmy se běžně promítaly minimálně do roku 1941)
