pátek 28. ledna 2022 Otýlie

DRBNA HISTORIČKA: Hvězdárna na Krumlovských alejích

Letošní předposlední díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko hvězdárně na Krumlovských alejích. Ta byla otevřena 14. listopadu 1937. S jejím umístěním byly ale menší problémy. Proč? A na jakém jiném místě měla být? I to se dnes dočtete.

Hvězdárna na Krumlovských alejích byla slavnostně otevřena dne 14. listopadu 1937. Od založení Jihočeské astronomické společnosti v neděli dne 14. října 1928 v budově Jirsíkova gymnázia to trvalo poněkud dlouho. Toho dne se v Jirsíkově gymnáziu konala první valná hromada připravované Astronomické společnosti, která odsouhlasila stanovy a zvolila prvního předsedu Dr. Karla Vodičku. Hlavním úkolem bylo postavit hvězdárnu. Současně byli přítomní seznámeni s prvním studii podoby hvězdárny (na snímku). Vypadala dobře v dobovém pojetí. Během třech let ve kvasném čase v architektuře se podoba objektu přepracovala.

Se stavbou hvězdárny se započalo v listopadu 1931 poté, co společnost dostala stavební povolení. Stavbu projektovala a realizovala firma Antonín Kubíček. Dřevěnou konstrukci kopule o průměru 5 m a otáčivé části zhotovili žáci mistrovské stavební školy. Vesmír se ve městě intenzivně pozoroval od konce 19. století. Německé gymnázium v České ulici mělo nahoře nad střechou malou pozorovatelnu. Zvýšený zájem o novou oficiální hvězdárnu vzbudil list Hlas lidu v říjnu 1928:

 „Viděli jste již Jupitera? Zajisté, že ano, neboť tuto největší planetu naší sluneční soustavy lze nyní spatřiti každého večera na východním nebi, kde září jako nejjasnější hvězda. Méně lidí však mělo příležitost spatřiti jeho měsíce, ač tyto jsou větší našeho. Pro velkou vzdálenost nejsou ovšem pouhým okem viditelné, teprve ozbrojíte-li se dalekohledem, spatříte, že Jupiter pohybuje se majestátně uprostřed četné družiny.“

S umístěním hvězdárny na alejích na „špici“ mezi Vltavou a Malší byly trochu problémy. Klub za staré Budějovice namítal, že se zakryje výhled na Dlouhou louku (podobně si stěžoval na radnici v roce 1925, když se stavěl hudební pavilon a komité Háječku chtělo okolo postavit lavičky, že nebude vidět na Sokolský ostrov). Navrhoval postavit hvězdárnu v severní části Střeleckého ostrova, kde byl v půdorysu úzký (jinak oblíbený) Schillerův park. Klub za staré Budějovice se o leccos zasloužil, ale zrovna v případě umístění hvězdárny je dobře, že se nezasloužil. Šilerák byl malý, nebylo místo na botanickou zahradu a hlavně těsně sousedil zadek Hardtmuthky.

V lednu 1934 povolila radnice založit vedle hvězdárny botanickou zahradu. Plán zahrady vypracoval botanický ústav Masarykovy univerzity, přesněji inspektor František Jirásek za vedení profesora Dr. J. Podpěry a zrevidován profesorem Dr. K. Dominem. To byly ve svém oboru kapacity, ale přišla druhá republika, německá okupace, válka, třetí republika, lidově demokratická republika a zahrada nenávratně zarostla. Občas jde někdo okolo a podívá se, jestli tam ještě roste klokočí.

Počítalo se také s rádio – telegrafickou stanicí v souvislosti s plánovanou výstavbou letiště. V letech 1969 až 1971 byla postavena nová část hvězdárny skládající se z planetária, přednáškového sálu a výstavní haly podle projektu architektů Ludvíka Sýkory a Milana Pázlera. V roce 1957, kdy se v dubnu objevila na obloze Arend – Rolandova kometa, přicházely denně na hvězdárnu stovky občanů. Kometu objevili astronomové Arend a Roland v září 1956. Přiletěla a zase odletěla, dokonce až sluneční soustavu. Je zaznamenáno, že se na ni stála fronta až k mostu.

Hodnocení článku je 96 %. Ohodnoť článek i Ty!

Autoři | Foto Archiv Jan Schinko

Štítky Drbna historička, Jan Schinko, hvězdárna

Komentáře

Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.

Zatím zde nejsou vloženy žádné komentáře.

Přihlášení uživatele

Zapomenuté heslo

Na zadanou e-mailovou adresu bude zaslán e-mail s odkazem na změnu hesla.