Jan Schinko se v dalším dílu Drbny historičky věnuje Pekárenské a Pražské ulici. Na jejich rohu stál totiž dům, ve kterém sídlil hostinec U Města Tábora. Připomněl hostinské, kteří se zde měnili, ale i další provozovny, které v budově byly.
Na rohu Pražské a Pekárenská stál do roku 1969 dům z 2. poloviny 19. století s hostincem U Města Tábora. Pekárenská je starší ulice než Pražská. Pekárenskou chodily pohřební průvody a slavnostní procesí ke kostelu sv. Prokopa a na staroměstský hřbitov ještě před založením královského města České Budějovice. Je pravděpodobné, že hostinec zde stál už dříve v jiném objektu než dům na snímku.
Nasvědčuje tomu barokní sloup P. Marie. Od železniční zastávky Staré město bylo po západní straně Pražské až na Mariánské náměstí sedm hospoda. Na opačné straně Pražské jen tři. V roce 1906 je hostinským U Města Tábora Stanislav Vodvárka. Za jeho působení se v hostinci vytvořila stolní společnost „filkařů“. Popíjeli, hráli filky a odváděli z výtěžků her příspěvky na dobročinné účely. Na konci roku 1909 dali na stavbu sokolovny 6 K a dalších 6 K na jubilejní dar Národní jednoty pošumavské.
Hostinští se zde měnili. Mohou se připomenout Táchů, Vratislav Petřík, Bohumil Kočer, Vojtěch Šíma a Vladimír Pokorný. Majiteli domu byli Stanislav a Marie Vodvárkovi. S hostincem nebyly vážnější problémy jako se Šmídovnou. Léta bydlela v domě služebná Anna Hazuková, narozená 20. března 1867 ve Strunkovicích a teprve v březnu 1946 se o ní místní listy zajímaly. Došlo zde totiž k neštěstí. Anna Hazuková ve svém bytě uhořela. Patrně vypadl z kamen žhavý uhlík. Podle sousedů, když šla spát, nechávala kamna dále hořet.
V roce 1923 si v domě přihlásil Václav Fošenbauer hokynářství, později uváděl povolání – hajný. Roku 1925 už je v domě obuvník František Janoušek s klinikou. Jeho závod měl delší název: „Výroba a odborná klinika všeho druhu kožené a gumové obuvi.“ Dále uváděl barvení všech kožených předmětů a opravu každé obuvi. V domě sídlil také holič Stanislav Pešek, který býval starostou společenstva holičů a kadeřníků. Potom za socialismu Komunální služby města, holičství a kadeřnictví.
V domě mimo jiné bydel také rodák a znalec Pražského předměstí mechanik Jaroslav Lindauer. Podle jeho vzpomínek sháněl v roce 1940 práci. V říjnu 1940 mu přišel dopis z Jihočeského kovoprůmyslu Velešín, že může nastoupit, což by nebylo nic mimořádného, ale název Pražské byl otřesný – tř. Konráda Henleina 49. Jaroslav Lindauer zemřel v roce 2008 v Norsku, kde má syna a vnuky.
Vlevo v ulici Pekárenské navazuje přízemní domek se třemi okny a průjezdem, který patřil k areálu U Města Tábora. Za 1. republiky bydleli v domku Průšovi Otakar a Stanislava. Otakar Průša obchodoval s koňmi. Následuje větší patrový dům Hanzalů. Kateřina Hanzalová měla na parcela k domu zahradnictví.
Při detailním prohlížení snímku lze rozpoznat nahoře trolejbusové vedení. Od Mariánského náměstí k železniční zastávce Staré město jezdily po Pražské ve dnech 11. září 1949 až 28. února 1950 současně tramvaje i trolejbusy. Potom už jen několikrát jela manipulační tramvaj, která sbírala kandelábry zastávek apod. Hodnotou této lokality byl půdorys staré Pekárenské jako historické komunikace původních Čéčových Budivojovic. Zatarasila ji stavba Družby.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
