Čtvrteční díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko ulici Holečkova, která dnes ústí na Pražskou. Víte, kdy ulice vznikla? A jak se jmenovala původně? V roce 1928 byla součástí investičního programu, v rámci kterého se měly otevřít ve městě nové ulice. Některé plány ale vznikly už dávno před rokem 1928.
Z objektů na snímku z roku 1950 stojí dnes jen dvoupatrový dům v pozadí vlevo. Patřil jako zadní budova k Englově domu na Pražské. Bývaly v něm učebny českého gymnázia. V novější době v něm byla školka. Vpravo stojí Knappův dvorec zbořený před rokem 1957 a poté zde postaven koldům. Před dvorcem je pumpička a dále vpravo bývala zastávka tramvají (funkční do 28. února 1950).
Vlevo v popředí měla slévárnu, soustružnu a sklady strojírenská firma Jan Nožička (na snímku již léta pustý areál). Vedle vpravo stojí dvorec, jehož levá část má nápadný vysoký barokizující štít. Na vrcholu štítu je neurčitý reliéf, možná někdejší domovní znamení. Dům vypadá neudržovaně, ale stále zde bylo pekařství, o čemž svědčí komíny ve dvorním traktu. Zpustlost se odvíjí od roku 1928, kdy radnice oznámila, že dům bude srovnán se zemí, aby tudy vedla Holečkova ulice. Pekař František Zeman tudíž do domu neinvestoval, navíc přišla německá okupace.
V roce 1928 uveřejnil starosta města JUDr. Albín Dlouhý v Lidových novinách ze dne 28. října 1928 hospodářské problémy města Českých Budějovic a mimo jiné investiční program, který se týkal i Holečkovy ulice: „Investiční program počítá též s otevřením nových ulic, a to Čechovy do Žižkovy, Holečkovy do Pražské, Vachkovy (dnes Jaroslava Haška) do Holečkovy, Hroznové do tř. Československých legií, spojení mostem přes Mlýnskou stoku a Hardtmuthovy do Mánesovy, načež bude potřebí 1 378 000 korun.“ (Hardumuthova se později jmenovala Čapkovu.)
Nešlo to tak rychle, jak právník Albín Dlouhý plánoval, ale kromě nehorázného proražení Hroznové přes sady na Rudolfovskou, se tehdejší plány později uskutečnily.
Probourání Holečkovy na Pražskou je však staršího data. Na plánu města Josefa Pfeffermanna z roku 1900 je Holečkova ulice narýsovaná až na Pražskou. Mohlo by se prostým propočtem říci, že radnice usilovala o protažení Holečkova na Pražskou více než 50 let. Došlo k tomu někdy před rokem 1957, kdy se začaly experimentálně připravovat paneláky a navrhl se na Pražské koldům.
Holečkova ulice začala vznikat na konci 19. století, kdy byly blíže k Resslově ulici postaveny čtyři patrové domy (stojí dodnes). Ulice na žádost obyvatel těch čtyř domů dostala dle usnesení rady města v roce 1906 název Kaufmannova. Karel Kaufmann (1829 – 1904) byl budějovický měšťan a c. k. hejtman ve výslužbě. V roce 1921 byla Kaufmannova ulice přejmenována na Holečkovu. Tehdy spisovatel Josef Holeček, narozený ve Stožicích u Vodňan (1853 – 1929), studující ve městě na českém Jirsíkově gymnáziu v letech 1868 až 1870, ještě žil.
Naproti původních čtyř domů v Holečkově ulici Býval kozí plácek, kde se skutečně podle pamětníků za války pásly kozy. Byla bída, mléko se hodilo, nebo vykrmit šiškami husu. Mezi bývalou firmou Nožička a pekařem Františkem Zemanem je na dřevěných konstrukcích výlepová plakátová plocha. Plakáty vypadají potrhaně. Snem radnice bylo prorazit Holečkovu na Pražskou, což je komunikačně v pořádku, ale i dnes se vynořují akademické diskuse, jestli následná likvidace Čéčových Budivojovic byla tak nutná. (Nutná asi ne.)
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
